Po dlouhých měsících máme zase vládu s důvěrou. Co na novou vládu říkáte z pozice odborů? Kam s ní bude podle vás naše země směřovat? Jak to jako šéf odborů vidíte?

Z pozice ČMKOS jsme se na jednání tripartity vyjádřili k programovému prohlášení, ocenili jsme jeho akcent na opatření k podpoře ekonomického růstu a ke změně hospodářské politiky. ČMKOS je aktivním propagátorem koncepce, jak připravit co neúčinněji ČR na úspěšný přechod k digitální ekonomice, ocenili jsme proto program Digitální Česko. Jde o směr k moderní ekonomice, který by měl pomoci ČR vyvléknout se postupně z područí doplňkové, závislé a subdodavatelské ekonomiky a nastartovat novou budoucnost.  Nelíbí se nám a považujeme za špatné, že vláda plánuje oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu, dále se nám nelíbí, že programové prohlášení nepočítá se zvýšením životního minima, které je už sedm let zmrazeno. Objektivněji budeme moci vládu zhodnotit za delší dobu, podle činů. Nabídli jsme kabinetu Andreje Babiše možnost, na některých důležitých záměrech participovat společně se stranou zaměstnavatelů, a to prostřednictvím takzvané porady ekonomických ministrů.

Vládne nám ANO s ČSSD, vláda se opírá o podporu komunistů. Očekáváte v tomto složení vlády vůči zaměstnancům „vstřícnější“ přístup?

Těžko říci, nedá se to automaticky předvídat, je to velká neznámá. V takovémto složení ještě koalice nikdy nepůsobila. Pokud bychom to zatím měli odhadovat podle schvalování důvěry této vládě, tak to nebyl dobrý obrázek, jen nehezká slova na stranu politických odpůrců. Uvidíme, jakým směrem se bude naše politická scéna ubírat. Přáli bychom si, aby se v Česku vládlo ve prospěch lidí, které hájíme a to jsou zaměstnanci.

Když jsme spolu mluvili naposledy, to bylo asi před měsícem, bavili jsme se mimo jiné o tom, že se s premiérem Babišem neshodnete ohledně zvyšování mezd státním zaměstnancům, které premiér odmítá dělat plošně. Říkal jste, že se máte s premiérem ještě sejít a jednat. Mluvilo se i o masových demonstracích. Jaká je nyní situace v tomto směru?

V tomto směru je situace stejná, premiér říká, že plošně přidávat nechce. Přitom už v prvotním návrhu je, že plošně chtějí přidat dvě procenta, to bohužel nepokryje ani inflaci. Takže některým by poklesla reálná mzda, protože ostatní navýšení o 6 % má být jen pro někoho. Nevidím důvod, proč by poctivě pracujícím zaměstnancům státu nemělo být přidáno, obzvláště, když se ekonomice velmi daří. Jak budou dále probíhat jednání o platech, záleží také na takzvané červencové prognóze, která je důležitá pro sestavení státního rozpočtu na příští rok. Nastupuje také nová ministryně práce a sociálních věcí, v jejíchž gesci je problematika platů. My máme stále stejný cíl, dohodnout se ideálně do 15. srpna na plošném růstu platů. Náš návrh zní zvýšení o 10 procent všem. Nyní premiér po schůzce s prezidentem o víkendu v Lánech vyslal jasný vzkaz například zapisovatelkám u soudu, školníkům, hasičům, kuchařkám ve škole, zaměstnancům v kultuře, že není rozhodující, zda poctivě pracují, že jim nepřidají, nebo jen minimum. Zajímavé je, že když si přidávají politici, tak se nerozlišuje, jestli je dobrý, špatný… přidají si plošně všichni. Ale u zaměstnanců, které platí stát, to nelze. To považujeme za velmi špatný signál. Stát by své zaměstnance měl zodpovědně odměňovat, a ne jim vzkazovat, že oni zrovna nejsou preferovaná skupina.

Už vláda bez důvěry slíbila přidat peníze například zdravotním sestrám, rozhodnuto je i o zvyšování důchodů. Budou podle vás na tyto kroky i v následujících letech peníze, i v době, kdy třeba ekonomika zpomalí? A jak vy hodnotíte systém, jakým se mají měnit výše důchodů?

Jestliže meziročně vzrostl objem prostředků ve státním rozpočtu díky růstu ekonomiky o 115 miliard korun, tak nevidím důvod, proč by zaměstnanci, které platí stát, neměli dostat přidáno. To se také týká i růstu důchodů, kde je přímá vazba mezi růstem mezd, platů a důchodů. Rostou-li příjmy zaměstnanců, rostou zdroje, z nichž se důchody vyplácejí – odvody na sociální pojištění. Na celé situaci kolem důchodů mě zaráží, když někdo působil v předchozí vládě a nesouhlasil se zvýšením důchodů, teď najednou prozřel a přichází s navýšením. Mám na mysli Andreje Babiše. O rok zpět to nešlo a najednou to jde?

Pokud jde o důchody, velmi mě znepokojují diskuse, že by mělo dojít ke snížení odvodů, toto jsou velmi nebezpečné úvahy. Veřejné služby v ČR musí být zachovány v takové šíři a dostupnosti, jako je tomu minimálně dosud. Chtěl bych ještě zdůraznit, že zaměstnanec veřejných služeb, úředník, si sám rozhodně svou agendu nevymýšlí, tu mu určuje zákon. Zaměstnanci, kteří jsou pod služebním zákonem, si nesmí přivydělat ani korunu, jsou plně závislí jen na svém platu.

V českém pohraničí dnes, dá se říci, značná část lidí odjíždí pracovat do Německa nebo Rakouska, samozřejmě za mnohem výhodnějšími podmínkami, většími penězi. Co to vypovídá o České republice téměř 30 let po revoluci i s ohledem na to, že celá řada firem v ČR má nedostatek zaměstnanců a sahá i kvůli tomu po cizincích?

Před rokem 1989 byla mezi Východem a Západem železná opona, která padla, ale téměř po třiceti letech dále existuje mezi těmito světy mzdová železná opona. My na tuto skutečnost upozorňujeme od roku 2015, kdy jsme odstartovali kampaň Konec levné práce. Přibližování našich mezd se díky našemu tlaku zrychlilo, vliv má i posilování kurzu koruny.  Umělé oslabování naší měny, které jsme kritizovali, bylo také jednou z brzd přibližování se úrovně našich mezd vyspělé EU. V ČR je velký prostor k růstu příjmů zaměstnanců, vždyť ekonomika ČR je v takové kondici, že dosahujeme 90 procent HDP průměru EU, ale mzdy jen úrovně 30 procent.

Od října by měly razantně zpřísnit hypotéky a to tak, že k jejich získání nebude v některých případech stačit ani průměrná mzda. Co nato říct?

Jeden z receptů je, vstupujte do odborů a podpořte vyšší růst mezd. Jiná cesta není, bez zvyšování mezd to prostě nepůjde! U nás navíc problém prohlubuje neexistence dostupného nájemního bydlení. To velmi doléhá na mladé rodiny s dětmi.

Vy také často mluvíte o tom, že například v Německu je pracovní týden znatelně kratší než v ČR. S jakými ohlasy se s tímto poukazováním setkáváte u českých firem a věříte, že se v tomto směru v budoucnu něco změní?

ČMKOS už v tomto dosáhla velké úspěchy – 77 % kolektivních smluv, které jsou uzavřeny, obsahuje ujednání o snížení týdenní pracovní doby na 37,5 hodiny týdně bez ztráty výdělku. Nyní je naším cílem prosadit to do zbývajících kolektivních smluv a napomoci tak nepřímo i v dalších firmách, kde odbory nepůsobí. Je to vlastně i příprava na digitalizaci ekonomiky, protože zkracování pracovní doby, aby se zachovala zaměstnanost, bude nezbytné.

Mluví se o tom, že některá zaměstnání v průběhu let zaniknou, příkladem mohou být třeba pokladní v obchodech, kde je už teď někde částečně nahrazují samoobslužné pokladny. Co toto podle vás udělá s poptávkou a nabídkou pracovních míst, jak se to dotkne trhu práce?

Digitalizace se už mnoho let dotýká trhu práce, aniž si to plně uvědomujeme. Vzpomeňme si, jak jsme dříve chodili do banky k přepážkám, dnes nás obslouží bankomat, internetové bankovnictví už máme v mobilu a můžeme zadávat příkazy odkudkoliv. To znamenalo velké snížení zaměstnanců v tomto sektoru a postupně se to děje i v jiných odvětvích. ČR je zemí s nejvyšším podílem průmyslu a logicky lze očekávat, že digitalizace se nás citelně postihne, pokud jde o pracovní místa. Roboti a umělá inteligence stojí za dveřmi. Téma se bude dotýkat celé společnosti, proto ČMKOS přišla s novým pojmem Společnost 4.0, který je pro nás klíčový a jsme rádi, že se dostal do strategických dokumentů ČR. Nejen náhrada lidské práce roboty, ale jak bude vypadat budoucí společnost, kdo bude pracovat, odkud budeme generovat  příjmy, pojištění, z čeho budeme vyplácet důchody,  za co si budeme kupovat výrobky, které budou digitální firmy chrlit. Je to téma, které nás enormně zajímá.