Nejdříve nepoliticky. Pane senátore, z vaší sportovní kariéry si vybavuji mimo jiné kyjevské vítězství v rámci Závodu míru v roce 1986 na pozadí černobylské katastrofy. V jaké atmosféře se tehdy závodilo a jak tento úspěch ovlivnil další vaši kariéru?

Určitě v mé sportovní kariéře hrála velkou roli kyjevská etapa, ale mohu také připomenout vyhranou etapu v Banské Bystrici o dva roky později i moji účast  na OH v Soulu, kde jsem získal osmé a desáté místo. Dodnes je to nejlepší umístění československého sportovce v mém odvětví sportu. Měl jsem zdravotní problémy, přišel jsem o ledvinu, ale vzpomínám na tu dobu velmi rád. Kdo je nejlepší, tak vyhraje, což bohužel v jiných sportovních disciplínách občas není. Jsem rád, že při setkání s lidmi si mne jako sportovce pořád pamatují, a to v dobrém. Ve své sportovní kariéře jsem neměl nikdy dopingový ani jiný skandál.

V senátních volbách jste byl v roce 2010 zvolen za Českou stranu sociálně demokratickou. Proč jste tuto stranu nakonec opustil?

Ano, byl jsem zvolen za ČSSD a odešel jsem z ní. Důvodem bylo to, že už mám vytvořen jakýsi životní žebříček hodnot, mantinely, které překračovat nechci. Praktiky, které jsem v této straně poznal, mne přivedly k tomu, že jsem z ní odešel. Nic není v životě černobílé a já nechci veřejně prát špinavé prádlo, ničemu by to nepomohlo. V ČSSD jsou i poctiví lidé, se kterými mám velmi dobré vztahy, a někdy sdělená pravda poškodí i ty, co za stav věci nemohou.

Měl jste blízko ke Straně práv občanů. Ta byla spojená s prezidentem Milošem Zemanem. Působíte jako jeho poradce pro oblast sportu. Má tato vaše činnost nějaké konkrétní výstupy?

Jsem nezávislý senátor. Panu prezidentovi předkládám různé podklady k problematice sportu, v poslední době to byl návrh novely zákona o podpoře a financování sportu. Vzhledem k tomu, že jsem členem zahraničního výboru Senátu, tak se mé poradenství netýká pouze otázek sportu, ale i zahraniční problematiky.

Uprchlická krize se zatím výrazněji České republiky nedotkla. Nemáte obavy, že se tento fakt může v budoucnu radikálně změnit? Koná vláda v této otázce odpovědně?

Kdyby si každý členský stát EU plnil své povinnosti a dodržoval platné mezinárodní smlouvy tak jako Česká republika, tak žádná uprchlická krize nenastala. Stále více lidí chápe, že se jedná o organizovaný vývoz lidí do EU, a to i ze zemí, kde žádná válka není. Je už veřejným tajemstvím, že např. v Německu tvoří 30 % uprchlíků občané Albánie. Hlavním cílem je destabilizace, oslabení EU jako celku, vznik sporů mezi jednotlivými členskými státy. Kdyby tomu bylo jinak, tak by se Evropská unie snažila humanitárně pomoci občanům přímo v postižených územích, která jsou jejich domovem. Je prokazatelné, že stejné náklady na humanitární pomoc přímo v místě katastrofy pomohou lidem více, než pokud se za stejné peníze pomáhá v Evropě. Řecko a Itálie si neplní své povinnosti ohledně hlídání hranic Schengenu a toto způsobilo situaci, která bude mít velké politické dopady i v ostatních zemích. Je smutné, že si u nás někteří politici neuvědomují, že tento stát tvoří občané, kteří si platí daně proto, aby jim stát vytvářel prostředí, které bude pro jejich život bezpečné a budou moci žít v kultuře a stylu, jak si jej vytvořili jejich předkové a jichž oni jsou následovníky.

Jak byste posoudil chování Německa stran migrace?

Německá kancléřka jedná za Německo, jak jedná. Nedomnívám se, že my máme právo ji nějak soudit. Je na občanech Německa, aby projevili spokojenost, nebo nespokojenost ve volbách; a vměšování politiků z jiných zemí není podle mého názoru na místě. Na druhé straně považuji za zcela nepřípustné, aby ona nutila naši zemi hostit ty, které si  pozvala. Její kritika tzv. východní Evropy je pro mne nepřijatelná. Česká republika je ve střední Evropě, dodržuje všechny mezinárodní smlouvy a nikdo nás nemá právo nutit platit za ty, co tyto smlouvy nedodržují. Pokud to Německu vyhovuje – a žádná opatření na hranicích se Schengenem nebyla v Bruselu prosazena ihned po příjezdu prvních tisíců běženců – je nyní na Německu, aby se s touto situací vyrovnalo a nenutilo ostatní země se podílet na něčem, co nezavinily.

Měla by se naše země tak výrazně profilovat vůči takzvanému tzv. Islámskému státu, jako to činí prezident republiky? Neměli bychom být spíše uměření? Vždyť taková rétorika z nás může dělat pro teroristy potenciální terč.

V médiích stále slyším o dodržování evropských hodnot, na kterých stojí EU; a pokud se někde brutálně vraždí a mučí nevinné děti a znásilňují ženy, tak se tady diskutuje,  jestli se vůbec smí o tom diskutovat. V tu chvíli se musím zeptat, pro koho ty evropské hodnoty vůbec jsou? K čemu jsou? Někde, kde se nám to hodí, je uplatňovat budeme, a kde ne, tam budeme zavírat oči ? Islámský stát je jednoznačně a objektivně největším nebezpečím pro bezpečnost Evropy a je faktem, že mnoho občanů EU za něj bojuje jako nájemní žoldáci . Často slyšíte od historiků, že Beneš akceptací Mnichova zničil národní hrdost občanů Československa, naši předkové se cítili poraženi vlastní vládou. Důvodem teroristických útoků nejsou nikdy řeči politiků ani novinářů. Ty jsou jen jejich záminkou. Pravým důvodem je vzbuzovat strach za účelem podrobit se tomu, kdo tento strach organizuje, teroristy vyzbrojuje a chce tím  ovlivnit politiku v řadě zemí ve svůj prospěch.

Uvažoval jste již o možné obhajobě senátorského mandátu v příštím roce? Pokud ano, půjdete do voleb pod nějakou značkou?

Ano kandidaturu zvažuji, ale do žádné politické strany již vstoupit nechci. Pokud kandidovat budu, tak budu určitě bezpartijní.