Často se v našich rozhovorech dotýkáme problematiky tzv. migrační krize a proudů běženců směřujících do Evropy například ze severní Afriky a Blízkého či Středního východu. Co vás v souvislosti s tímto tématem v poslední době zaujalo?

Je toho celkem dost, i když se tvrdí, že migrace je pod kontrolou. Dublinský protokol v současnosti už prakticky nefunguje a dále se rozpadá. Původní koncepce, podle níž by měli být migranti žádající o azyl vraceni do první bezpečné země, do které v rámci EU vstoupili, a tam by s nimi mělo proběhnout azylové řízení, se nedodržuje. Jednak proto, že všichni vědí, že policie v evropských tranzitních zemích nemůže kapacitně stíhat dělat všechny formálně požadované úkony, jednak se do dohodnutých procedur nabourávají rozhodnutí některých institucí. Pokud je mi známo z praxe, tak například z ČR se migranti nevracejí do Řecka, Maďarska a Itálie, prý z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Co je důvodem tohoto opatření, že nemůžeme vracet do Maďarska, Řecka a Itálie? Slyším o tom od vás poprvé…

Zkuste se zeptat přímo justičních orgánů, nechci říci něco nepřesného. Ale mám dojem, že podstatou rozhodnutí je, že tyto země neposkytují migrantům přiměřené zacházení.

Co to konkrétně znamená pro ČR?

Když se u nás objeví někdo, kdo prokazatelně přišel z Řecka, tak ho tam nemůžeme vrátit, přestože bychom podle Dublinského protokolu měli. Takže ho tam nevracíme.