Vraťme se ke sporům mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Zcela určitě nejde pouze o náboženské záležitosti, tedy neshody mezi šíítskými a sunnitskými vyznavači Islámu.
Já bych řekl, že o ně jde víc, než si připouštíme. Snažíme se hledat motivace, které jsou nám pochopitelné: naftu, geopolitické zájmy, ekonomiku a podobně. Odmítáme si připustit, že by třeba někde mohlo jít o ideologii, o náboženství či jenom o nějakou osobní zášť nebo ambici. Zrovna v monarchiích Perského zálivu přitom hraje osobnost absolutistických vládců – nikým nekontrolovaných, ale přitom majících k dispozici obrovské prostředky, s nimiž občas nakládají jen jako s drahými hračkami – velikou roli.
Oni se tedy navzájem chtějí pozabíjet z náboženských důvodů?
Kdo s kým?
Sunnité šíity, a naopak..
Dost často se to takhle v historii dělo.
A kdo je agresivnější?
Těžko říct. Tím, že sunnitů je víc, obvykle spíše probíhaly masakry ze sunnitské strany proti šíitům. Což ovšem neznamená, že by to nefungovalo i opačně.
Arabista Petr Pelikán (Foto: Jan Rychetský)
V čem se šíité a sunnité vlastně odlišují?
Historicky se muslimové rozdělili kvůli názoru na nástupnictví v čele muslimské obce, respektive islámského státu, po smrti proroka Mohameda.
Šíité věří, že nástupnictví určil bůh a sdělil to lidem prostřednictvím Koránu i samotného proroka.
Nejsilnější větev šíitů, takzvaná dvanáctnická, která je dnes státním náboženstvím v Íránu, říká, že bůh po Mohamedově smrti určil 12 jeho nástupců, takzvaných imámů. Poslední z nich, imám Mahdí, odešel před více než tisícem let do čehosi, co se v šíitské teologii nazývá velká okultace.
Co si pod tím lze představit?
Je to fyzická existence, někde v magickém skrytu mezi nebem a zemí, ze které imám Mahdí občas vystupuje, komunikuje s lidmi, některými se dá i poznat, a ovlivňuje svět.
Obrovský plakát v Íránské metropoli Teheránu zpodobňuje příchod imáma Mahdího na konci času (Foto: archiv Petra Pelikána)
Mahdí se objeví na konci času společně s Ježíšem Kristem a nastolí království boží na zemi. Až do jeho návratu za něj mají vládu na světě spravovat znalci islámu. U nás je známý, i když ne správně chápaný, jeden z jejich vysokých nábožensko-akademických titulů – ajatolláh. U nás by to prozaicky řečeno bylo něco jako profesor teologie.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž