Byl jste zvolen do Rady ČTK, když jste získal na plénu Poslanecké sněmovny 86 hlasů ze 155 přítomných. Jak jste na to reagoval?

Divil jsem se, že jsem byl v prvním kole zvolen jediný. Navržení kolegové byli zajímaví, silní, mohli mít velkou podporu, a proto mě trošku překvapilo, že jsem prošel napoprvé sám. Taková byla moje úplně první reakce. Jinak samozřejmě radost.

Do druhého kola postoupili bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Pavel Foltán, mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová, historik a politolog Michal Pehr a bývalý novinář a tiskový mluvčí Jiří Táborský. Jsou mezi nimi lidé, se kterými byste rád spolupracoval?

Já jsem trošinku podjatý, protože kromě pana Foltána tyto lidi osobně neznám, jen vím něco o jejich profesi. Pana Foltána znám léta, protože jsme spolu působili tři roky v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a pak jsme spolupracovali na vysoké škole. Vím, že je to velmi obeznámený a kvalitní mediální právník. Pro Radu ČTK by byl určitě užitečným, protože právě slovo právníka znalého mediální oblasti je v takovém orgánu vždy potřeba.

Vzpomínáte si na nějaký moment při spolupráci v RRTV s doktorem Pavlem Foltánem, který by byl pro vás důležitý i ve smyslu případného dalšího působení, i když teď v Radě ČTK, pokud by byl zvolen?  

V roce 2002 až 2003 byla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání poměrně konzistentní a většinově sestavována nepoliticky a z hledisek odborných. Působili v ní dva mediální právníci, pan Foltán a paní Macková, děkan Fakulty elektrotechniky ČVUT prof. Uhlíř, filmový historik pan Novotný nebo spisovatel František Schildberger, také velmi zajímavý a věci znalý člověk. Byli nominováni na základě kvalitativního a kvalifikačního pohledu. Když se dnes podívám na složení téže rady, mám trošku problém, že mám pocit, že jde o volbu čistě politickou. Samozřejmě jsou výjimky – skvělá novinářka D. Jaklová, scenárista M. Bezouška... Ale je tam i řada čistě politických nominantů.
Za nás se pracovalo odborněji, dnes se pracuje více politicky.

Mám tiché přání a ambici, aby se v Radě ČTK pracovalo odborněji, protože si myslím, že politika k tomu nepatří.

Přesto, každý člen Rady ČTK je nominantem určité politické strany…

Řekl jsem i těm, kteří mě oslovovali, panu Kolovratníkovi i Berkovcovi, že přijmu jejich nominaci za ANO, ale že mám přání, abych byl zvolen napříč politickým spektrem. Nechci být nikomu zavázán, nechci být nikomu nic dlužen, nechci poslouchat žádné politické pokyny. Získal jsem určitý akademický odstup a všem říkám: Ano, budu s vámi mluvit o odborných věcech, ale nejsem v žádném případě nakloněn tomu, plnit nějaké vaše pokyny nebo nápady. 
Ve „velké radě“ jsme tehdy žádné politické pokyny, žádosti ani rady nedostávali. Jsem nestraník, snažím se vše řešit nezávisle a jsem neutrální.