Při setkání s ombudsmankou Annou Šabatovou jste vznesl dotaz, zda Korán je v souladu s našimi zákony ohledně vztahů mezi muži a ženami. Jaký na to máte názor?

 

Není to nic proti islámu. Mají zákony uzpůsobené své ideologii, kdežto některé naše zákony s tím kolidují. Jeden z nich je antidiskriminační zákon a já jsem z něj vytrhnul jen tuto jednu věc. Zakazuje diskriminaci z různých aspektů. Jedním z nich je diskriminace z hlediska pohlaví. Ptal jsem se na to paní ombudsmanky, která se tomu cíleně vyhýbá. Řekla, že se tím nebude zabývat. Muslimská obec má u nás registraci prvního stupně a svoji ideologii tedy může šířit. A ta je neměnná a daná bohem. Mně se jednalo o to, jestli tato ideologie, která je u nás schválená, nekoliduje se zákonodárstvím. Protože v Koránu je opravdu napsáno, že žena je podřízena muži, že ho musí poslouchat, on ji může bít a tak dále. Nesmí uzavřít sňatek s nemuslimem. Chtěl jsem vědět, jestli ombudsmanka nevidí v tomto rozpor s naším zákonodárství. Protože věřím, že kdyby se objevila ideologie, která by zaváděla jinou diskriminaci, třeba proti homosexuálům, okamžitě se ozve a bude to rozporovat. Ale tady se jí do toho nechce. 

 

Váš dotaz jistě reflektoval situaci, kdy v letošním roce vstoupily do Evropy nelegálně statisíce lidí, z nichž dost velká část jsou muslimové. Představují pro nás ohrožení, nebo je možná jejich asimilace a mohou být i přínosem?

 

Budou žít vždycky jako paralelní struktura. Náboženství jim neumožňuje uzavírat sňatky s nemuslimy. Nejhorší pro ně je, když někdo odpadne od víry. To je ještě horší než nevěřící. V Saúdské Arábii za to hrozí trest smrti. Oni tohle nemůžou. Je to ostatně vidět v západní Evropě. Nikdy se s tou nemuslimskou populací nesmísí. Vždycky si budou žít po svém. Pokud je necháte na pokoji a necháte jim jejich zvyky, můžou žít v té společnosti. Ale vždycky budou vyčlenění. 

 

Němci si ale věří, že se jim asimilace migrantů podaří.

 

Mají ale názorný příklad na čtyřech milionech Turků, kteří v Německu jsou. Existuje i diskriminace z hlediska Němců vůči Turkům. Sice to nepřiznají, ale co si budeme namlouvat. Nahlížejí na ně jako na gastarbeitery. Takže je to z obou stran. Turci žijí segregovaně. Neexistuje, aby si Turkyně vzala Němce. Říkali mi kolegové, kteří byli v Německu na stáži: Chodila s námi Turkyně, prostovlasá, i na diskotéky. Ale v okamžiku, kdy jí rodina vybrala ženicha, tak s tím byl konec. Němci se tváří, že to zvládnou. Je možné, že tou svojí tolerancí se jim to podaří. Ale myslím si, že budou mít problémy. I když jim to nepřeju.  

 

Podle mnohých Evropa při řešení této krize selhává. I když je otázkou, zda se takováto masivní vlna vůbec zvládnout dala. Co je třeba podle vás udělat, aby se v tomto směru situace vylepšila?

 

O řešení migrační krize by se měl podělit celý svět. A ne jenom Evropa. Sice se vymlouvají na koloniální historii, ale tu třeba my žádnou nemáme. Vím od ministra Zaorálka, že běženci ze severní Afriky, co sem chodí, mají pocit, že jim Evropa něco dluží. Pro ně je samozřejmě nejjednodušší jít do Evropy. Tady se dá žít celkem slušně. Saturují pak rozpočty svých rodin doma a ušetří sociální systém svých zemí. Je třeba říci dost. Je otázka přehodnotit Ženevskou konvenci. Vznikala v určité době. Není možné někoho nutit dodržovat podepsané dohody, pakliže to ohrožuje jeho bezpečnost, sociální a ekonomickou stabilitu toho státu. Přeci někdo nezlikviduje stát jen proto, že někde něco podepsal. O tom se bude dál jednat. Samozřejmě je nutná ochrana vnějších hranic Schengenu. Jen bych nenutil někomu pohraniční síly bez jeho souhlasu. Spíše bych pohrozil, že si buď poradí sami, nebo s pomocí Unie. A pokud ne, tak je budeme muset ze Schengenu vyřadit.

 

O Řecku se říká, že to nezvládá?

 

Řecko to nezvládá. Hřeší na to, že podle soudního rozhodnutí tam nemůžete běžence vracet, protože z pro mě záhadných důvodů nemá statut bezpečné země. Na to hřeší a běžence propouští. Kdyby je chtěl k nim někdo vracet, řeknou ne, ne, ne. My je brát nemůžeme. Je to zapeklitá situace. Ale ochrana hranic je zásadní. Pokud se běženci zastaví někde u Calais, nebo na makedonské hranici, tak si to rychle sdělí. Celý proud se tím zbrzdí. Nebudou dávat pašerákům peníze, když uvidí, že je sem nedostanou.

 

Jednou z příčin migrace je neutěšená situace na Blízkém východě. Podaří se konečně v příštím roce porazit takzvaný Islámský stát?

 

Určitě ne. Teď jsem si připomněl jeden dokument, v němž je vidět, že v oblasti, kterou ovládá Asad, je bezpečno. Nevím, proč se běženci neuchýlí do těchto bezpečných oblastí. Jedna z variant je to, že Asad je alavita, a tohle jsou sunniti. A on se jich takto zbavuje, dokonce jim vydává cestovní doklady. Migrační vlnu podporuje, aby se zbavil opozice. Podle mě to nejsou utečenci před válkou, ale lidé, kteří chtějí žít v Německu. Není přeci normální, že všichni chtějí do Německa. Když utíkám před válkou, tak se budu cítit bezpečně  třeba i v Srbsku. A ještě poznámku – když nám vyčítali, že někoho držíme pod zámkem, konkrétně v Bělé. V Jordánsku taky nesmíte opustit tábory. Můžou tam žít, pracovat i podnikat, ale nesmí tábory opustit. Ale ten konflikt nemá podle mě v dohledné době řešení.

 

Co bude podle vás se Sýrií a Irákem pak? Jsou udržitelné ve stávajících hranicích?

 

Myslím, že ne. Byly to uměle vytvořené státy i hranice. Kurdové si svůj stát zaslouží. Nikdo se neodváží je teď začleňovat do jiného státu. Mají největší pořádek v celé oblasti. Podle mě se hlavně Sýrie už v původních hranicích neobnoví.