Ukrajinské velvyslanectví v ČR se ohradilo proti přítomnosti komunistického europoslance Jaromíra Kohlíčka a senátora za hnutí Severočeši.cz (dříve senátora za KSČM) Jaroslava Doubravy na Krymu. Velvyslanectví odkazuje především na hrubou ignoranci mezinárodního práva a ukrajinských zákonů, a to opakovaně, protože jde o další porušení ukrajinské legislativy ze strany těchto politiků. Vloni navštívili ekonomické fórum na anektovaném Krymu, Kohlíček dokonce dával podnikatelům „rady“, jak obejít sankce a české i evropské právo. Jak vnímáte aktivity těchto českých politiků?

Stručně řečeno je považuji za skandální a odsouzeníhodné. Aktivity těchto politiků KSČM či blízkých KSČM se pohybují výrazně mimo rámec nejenom naší, ale i evropské zahraniční politiky. Jejich podpora imperiální politiky Ruské federace, případně proruských separatistů, a porušování mezinárodního práva navíc výrazně komplikuje řešení této složité situace. Ukrajina – mimochodem historicky s námi spjatá mnoha politickými, kulturními i historickými vazbami – má pochopitelně právo na svobodný demokratický vývoj i na mezinárodně garantovanou ochranu svého území. Právě s ohledem na evropskou bezpečnost, na další mírový vývoj v našem regionu, nesmí Putinovu režimu projít okupace Krymu ani vyvolání konfliktu na východní Ukrajině.

My Češi velmi dobře rozumíme tomu, co znamená okupace části nebo celého vlastního území, jak z počátku II. světové války – nacistické okupace v letech 1938-1939, respektive až 1945, anebo sovětské okupace ze srpna 1968 až června 1991. V krátké době si budeme připomínat právě výročí imperiální sovětské agrese proti Československu – tato asociace je zcela namístě i v případě Ukrajiny.

Ukrajinské velvyslanectví vyzvalo, aby vedení Senátu odsoudilo nezákonné jednání senátora Doubravy, protože odporuje oficiální pozici České republiky, a vyzývá příslušné orgány, aby věnovaly pozornost českým firmám, v jejichž prospěch na Krymu lobboval Jaromír Kohlíček a další čeští politici, kteří okupovaný Krym nezákonně navštívili. Měly by se politické orgány nebo vládní garnitura od takových věcí distancovat?

Zcela jistě by je jak naše politické orgány, tak česká vláda měly odmítnout. A to i v kontextu padesátého výročí 21. srpna 1968, začátku okupace Československa pěti armádami Varšavského paktu, vedeného sovětskými maršály. Nemluvě o tom, že v tomto případě jde o navádění k porušování mezinárodních sankcí.

Cestu europoslance Kohlíčka na Krym zkritizoval v minulosti i další člen Evropského parlamentu Jaromír Štětina. Prohlásil, že ruská média se snaží tuto návštěvu propagandisticky zneužít proti Ukrajině, Česku i EU, proto podle něj poslanec za KSČM otevřeně kolaboruje s ruským okupačním režimem. Souhlasíte s tímto obviněním? Je podle vás vstřícné, podle některých až slouhovské chování politiků vůči současné putinovské administrativě nebezpečné pro Českou republiku?

Souhlasím s názorem europoslance Jaromíra Štětiny. Proč tam komunističtí poslanci vlastně jezdí? Aby se mohli prezentovat domácímu publiku v Haló novinách? Zcela jistě nikoliv. Určitě kvůli podpoře zahraniční politiky a propagandy Putinovy administrativy. Poslanci z České republiky by měli hájit primárně zájmy naší země a nikoliv cizího imperiálního subjektu, s jehož předchůdcem máme ty nejhorší zkušenosti.

Připomeňme všechny mrtvé občany Československa zahynulé v souvislosti s okupací naší vlasti z let 1968 až 1989, respektive 1991. I s ohledem na jejich památku je nutné jakékoliv případné „slouhovské“ chování odmítnout.

Bývalé i současné zaměstnance Ústavu pro studium totalitních režimů pobouřilo jednání současného vedení ústavu, které žádá veřejnou omluvu po historikovi Petru Blažkovi kvůli jeho vystoupení na demonstraci proti Andreji Babišovi v Praze. Víc než dvacet lidí z ÚSTR, kteří se za něj postavili, označili jednání ředitele Zdeňka Hazdry za metody Státní bezpečnosti. Jak se díváte na takové jednání vedení ústavu?

Myslím, že toto šikanózní chování ředitele Hazdry a jeho vedení je nutné zásadně odmítnout. ÚSTR má normalizační praktiky totalitního komunistického režimu studovat, a nikoliv je aplikovat proti svým zaměstnancům. Svoboda projevu je v České republice stále ještě ústavně garantována. To zřejmě panu řediteli a dalším členům jeho ansámblu úplně nedochází.

Historik Petr Blažek, který je rovněž v čele jedné z odborových organizací ÚSTR, uvedl, že premiér Andrej Babiš dal ústavu dvacet milionů navíc do rozpočtu a následkem toho došlo k reorganizaci, při které byl propuštěn také historik Radek Schovánek. Ten „shodou okolností“ svědčil u slovenského soudu proti Babišovi a předkládal důkazy o jeho komunistické minulosti. Blažek jako předseda odborů prý Babiše upozorňoval, že peníze navíc budou sloužit k vyhazování nepohodlných lidí. Premiér mu tehdy údajně slíbil, že pokud by něco takového mělo nastat, peníze neschválí. Nakonec ale pro navýšení rozpočtu hlasoval a Radek Schovánek skutečně dostal výpověď. Co této situaci říkáte?

Dovolím si citovat z tiskového prohlášení Ministerstva financí „Ministr financí Andrej Babiš jednal s odboráři o dění v ÚSTR“ z 10. 11. 2014 o jeho setkání se zástupci tří odborových organizací ÚSTR: „Koncem minulého roku se na Ministerstvo financí obrátilo vedení ÚSTR se žádostí o přesun pracoviště majícího v působnosti digitalizaci archivů, a s tím souvisejících mzdových prostředků z ÚSTR na Archiv bezpečnostních složek. Ministerstvo financí tuto žádost zamítlo s tím, že odporuje zákonu. Stanovisko Ministerstva financí potvrdil následně i předseda vlády dopisem adresovaným tehdejší ředitelce ÚSTR.

Při přípravě státního rozpočtu na rok 2015 vyšlo Ministerstvo financí vstříc vedení ÚSTR a navýšilo jak počet pracovních míst o 44, tak i objem mzdových i souvisejících výdajů ke zkvalitnění činností daných zákonem (…). Aniž by však bylo Ministerstvo financí informováno, v současnosti Ústav připravuje hromadné propouštění 22 pracovníků odboru informatiky a digitalizace, přičemž v Archivu bezpečnostních složek uvažuje se zřízením v podstatě identického odboru. Toto jednání podle zástupců odborů vede k obcházení zákona a vedení ÚSTR tím řeší propouštění jemu nepohodlných zaměstnanců. Ministr financí Andrej Babiš se s argumenty odborářů důkladně seznámil a sdělil, že Ministerstvo financí bude hledat takové opatření, které zamezí případnému neefektivnímu vynakládání prostředků státního rozpočtu zajištěných pro jiný účel.“

A jak myslíte, že celá situace dopadla? ÚSTR využilo navýšení finančních prostředků k propuštění „nepohodlných“ zaměstnanců. Jinými slovy ministr financí Babiš zjevně neuhlídal „neefektivní vynakládání prostředků státního rozpočtu“ určených jeho resortem pro jiný účel. V této souvislosti ani nepřekvapí, že v Archivu bezpečnostních složek následně vzniklo pracoviště, slovy tiskové zprávy „odporující“ zákonu.

Pokusil jsem se s kolegou analyzovat dopad situace na kvalitu a množství digitalizovaných dokumentů. Kvalita se nijak výrazně nezlepšila a množství digitalizátů spadlo dokonce až o devadesát procent. Tím se pochopitelně digitalizace výrazně prodražila…