S blížícím se koncem roku opět sledujeme spory vlády s odboráři ze zdravotnictví. Vloni se po několika týdnech podařilo situaci urovnat, jak to vidíte letos?

To co se dělo v nemocnicích před rokem, neznamenalo řešení problému zdravotnictví, nýbrž jen zbavení se naivních zdravotníků hrozících stávkou. Tak jim prostě něco slíbili a v duchu si řekli, zase jsme získali rok na „vaření žáby“.

V devadesátých letech se struktura a penězovody v českém zdravotnictví nasměrovaly tak, jak to většině zájmových figur v pozadí vyhovuje i dnes, a proto se nic nemění. Zdaleka za to nemůže jen současná vláda P. Fialy.

Zdravotnictví je politikum, a proto není jednoduché něco zásadního měnit.

Před 27 lety prohlásil místopředseda ODS stomatolog Miroslav Macek, že by se měla zcela změnit struktura nemocničních lůžek. Nestalo se prakticky nic, ačkoliv všechny další vlády deklarovaly totéž.

Díky pokrokům v medicíně samotné i technologií komplementu se zkrátila doba hospitalizace a tím nabyla slova doktora Macka na aktuálnosti.

V současné době máme na menším počtu lůžek v průměru lehce nadpoloviční obložnost, což by z pohledu podnikatele byl zbytečný přepych.

Zdravotnictví, a to je zásadní imperativ, nelze zaškatulkovat mezi běžné komerční a podnikateli řízené služby, jako kadeřnictví, pedikůru či autoopravárenství. A to z mnoha důvodů.

O důležitosti určité předimenzaci lůžkových kapacit nás přesvědčila kovidová pandemie, kterou máme všichni ještě v čerstvé paměti.  

Čísla ale hovoří spíše o tom, že se peněz do zdravotnictví spíše přidává...

Do zdravotnictví se za poslední dekádu nalilo dvojnásobné množství prostředků, ale dostupnost zdravotní péče pro většinové obyvatelstvo ČR se nejen nezlepšila, ale zlomově zhoršila. Jde o nedostatečné pokrytí zdravotní péče v regionech mimo velká města ve kterých jsou lékařské fakulty. Nedostatek léků, zmanipulovaná výběrová řízení nákupu prakticky všech vstupů do nemocnic.

O hrozícím nedostatku zdravotníků, který je hlavním problémem současného zdravotnictví, byly cestou ÚZIS a zdravotních pojišťoven zevrubně informovány všechny vlády od devadesátých let včetně vlády pětikoalice Petra Fialy. Vzhledem k tomu, že nepodnikly nic pro řešení generační výměny zdravotníků, existuje jediné vysvětlení, že nečinnost nebyla způsobena neschopností ignorantských ministrů zdravotnictví, ale naopak účelovým nekonáním, s plánem postupně komercionalizovat zdravotnictví.

Plánem? Můžete být, pane doktore, konkrétnější?

Obyvatelé ČR si totiž v té době ještě pamatovali, že před převratem 89 byl na každé vesnici praktický a dětský lékař. Zdravotní střediska s gynekology a jinými specialisty včetně zubařů byly ve všech větších podnicích.

Že existoval propracovaný, na sebe navazující systém nemocnic s poliklinikou I-III. typu, že existoval perfektní systém doškolování lékařů i nelékařských zdravotníků, že existoval systém hygienických stanic, které pravidelně kontrolovaly kvalitu potravin, vody, ovzduší a event. škodlivost potravin a jiných výrobků se kterými přicházeli lidé do kontaktu.

Že existovalo několik podniků vyrábějících léky včetně antibiotik a vakcín, zásobujících nejen naše obyvatele ale vyvážející tyto komodity do celého světa. A to vše pro obyvatele předpřevratové ČSSR zadarmo, pouze 1 kč za recept v lékárně(!!).

Přičemž tehdejší zdravotnictví bylo financováno polovinou toho co jde do zdravotnictví dnes.

Proto ODS a následně všechny pravicové vlády zvolili pro privatizaci zdravotnictví systém postupného vaření žáby. K tomu potřebovali destruovat stávající a 40 let komunisty cizelovaný zdravotní systém, což se jim skutečně povedlo.