Švédsko a Finsko podávají přihlášku do NATO. Rusové tvrdí, že samotné členství těchto zemí v alianci nebere jako přímou hrozbu, ale na rozmístění vojenské infrastruktury už by museli reagovat. Nedávno ale Moskva hovořila o hrozbě už v případě samotného členství. Nakolik jsou hrozby reálné? Jak se na to díváte?

Máte pravdu, že dnes je jazyk Rusů o něco měkčí než v době, kdy se o tom začalo mluvit. Možná je to dáno také tím, že dneska už je zřejmé, že se Švédsko a Finsko pro NATO rozhodly. Před nějakými dvěma měsíci šlo o pouhou diskusi, která ukazovala o silné většině tomu nakloněné, ale rozhodnutí nepadla. Dnes už rozhodnutí podat přihlášku padla a Rusko to bere jako fakt, se kterým se musí smířit. Je to něco jiného než Ukrajina.

Je zřejmé, že spolupráce Švédska a Finska s NATO už před tím existovala, nijak převratně se nemění strategická situace. Vstup do NATO je ale důležitý symbolický krok a je otázkou, co bude následovat. Například, jak se změní přítomnost vojsk jiných států na území Švédska a Finska. Skutečnost, že na tento symbolický krok bude Rusko patrně také nějak symbolicky reagovat, se dá očekávat, ale v kontextu války s Ukrajinou to není nic, co by zásadně měnilo situaci. 

Otázkou zůstává, zda obě skandinávské země nakonec do NATO skutečně vstoupí, neboť se proti postavil turecký prezident Erdogan. Prý byly dříve inkubátorem teroristů a případní vyjednavači nemají do Ankary ani jezdit. Myslí to vážně?

Turecko tím ukazuje, že má svoji vlastní zahraniční politiku, což v minulosti prokázalo několikrát, když se postavilo proti zájmům evropských spojenců v NATO, tak i proti zájmům Spojených států amerických. Erdogan v tomto ohledu opět ukazuje, že má suverénní zahraniční politiku a jestliže po Turecku někdo něco chce, musí s ním o tom jednat a není to automatické. 

V tuto chvíli se Erdogan staví jak proti zájmům těch dvou zemí (Švédska a Finska, pozn. red.), ale staví se též proti zájmům Spojených států, které rozšiřování NATO podporují a myslím, že Erdogan po nich bude něco chtít. Jak po USA, tak po Švédech i Finech. Jistě může poukázat na to, že severské státy, zejména Švédsko, poskytovaly azyl nejrůznějším skupinám a patrně se mezi nimi najdou kurdské skupiny, které považuje za teroristické. Nejde jen o problém Švédska, protože tyto skupiny jsou i v jiných evropských státech, ale Švédsko po Turecku momentálně něco potřebuje a Erdogan situaci využije k prosazování tureckých zájmů.