Vy jste měla nedávno výměnu názorů s Matějem Stropnickým ohledně uzavření obchodů o svátcích vzhledem k přivýdělku pro studenty. Vyjádřila jste názor, že právě práce o svátcích v obchodech je jedna z možností, jak si studenti mohou přivydělat, Matěj Stropnický řekl, že studenti mají studovat a ne pracovat. Co si o tomto jeho postoji myslíte?

Zarazilo mě to z více ohledů. Zaprvé si myslím, že pro každého mladého člověka je prospěšné, když si během studia vyzkouší jít na brigádu a získá tím pojem o tom, jak těžké je peníze vydělat a jakou mají potom různé věci cenu přepočtenou na hodiny jeho práce. Zároveň je to pro každého studenta velká příležitost se začít osamostatňovat. Dále mě jeho výroky překvapily, protože i pan Stropnický byl podle jeho slov zvyklý během studií pracovat, ale očividně v tom nevidí žádnou přidanou hodnotu, tak se ostatním snaží jejich životy měnit – a jako obvykle, za peníze daňových poplatníků.

Ve svém statusu na Facebooku prohlásil: „Nemůžu za vaše pos*aný životy. Snažím se je podle svýho nejlepšího svědomí zlepšit.“ – Pane Stropnický, co kdybyste nechal naše životy na nás?

A co si myslíte o jeho názoru na bezúročné půjčky pro studenty?

Pokud by bylo školství soukromé a na školách by se platilo školné, jistě by mnoho studentů tyto půjčky uvítalo. V současné době jsem po podobných půjčkách nezaznamenala poptávku. Kdyby byla, jistě na to zareaguje nějaká soukromá instituce.

Jak dle vašich zkušeností žijí dnešní studenti? Užívají si skutečně studentská léta, studují, nebo si musí přivydělávat, aby se na studiu vůbec uživili?

Znám různé studenty z různých škol – a znám oba případy studentů, i ty, kteří si užívají a během studia třeba dost cestují, i ty, kteří si třeba během studia na lékařské fakultě musí na celé své živobytí vydělávat. Mylná mi přijde představa, že pracující student se nevěnuje dostatečně studiu. Je to o přístupu každého z nich, hromada studentů by bez práce stejně nevěnovala ušetřený čas navíc škole.

A převládají právě oni, nebo takzvaná „zlatá mládež“?

Většina studentů, co znám, čímž nechci nijak generalizovat studenty obecně, má bydlení a základní zázemí zařízené rodinou, na svůj „nadstandard“ – třeba dovolená, stáž, večery s přítelkyní nebo třeba sport – si pak vydělávají na brigádách.

Není dnes studium o tom, že kdo na něj peníze má, tak prostě studuje, ačkoliv není třeba tak nadaný jako někdo, jehož rodina prostě peníze nemá a studium si nemůže dovolit?

Vysoké školy zde i v zahraničí nabízejí stipendijní programy, kterými se studium pro opravdu nadané studenty zjednoduší. Díky stipendiím a právě příležitostným brigádám studovat odhodlaný student zvládne.
Jsou samozřejmě i studenti, kteří po střední škole nechtějí jít ještě pracovat, tak se s pomocí rodičů ulijí na nějakou jednodušší soukromou školu. V takových případech pak ale často vycházejí studenti, kteří jsou ve svém oboru méně použitelní a s méně zkušenostmi, jelikož jim pro obor chybí zápal.

Jak tedy právě v této souvislosti hodnotíte soukromé školy?

Mezi soukromými školami je dnes také poměrně velký výběr, proto se dá přirozeně najít jednodušší a horší soukromá škola, stejně jako těžší a lepší. Studuji letos prvním rokem na soukromé škole dálkově ekonomický obor, který mě velmi zajímá. Soukromá škola mi na rozdíl od státní povolila kombinované studium, které mě při medicíně nezatěžuje tolik docházkou. Zároveň jsem si už dva roky před mým zápisem všimla, že na této škole učí hromada kvalitních lidí, proto jsem se o kvalitu výuky rozhodně neobávala. Chce to určitě dobře vybírat. A kdo chce, ten z toho pak může dostat maximum.

Mluvíme o brigádách, které někteří studenti potřebují, aby mohli studovat, nebo aby si zajistili alespoň malý nadstandard. Zaslechl jsem, že některé studentky si údajně přivydělávají tím, že nabízejí i sexuální služby. Je to pravda? Slyšela jste o tom, máte o tom nějaké informace?

Slyšela jsem, že je to snad dokonce 10 % studentek. Číslo mi přijde mírně přitažené za vlasy a rozhodně jsem se s ničím podobným ani vzdáleně nesetkala. Nicméně pokud studentka nabídne své sexuální služby radši, než aby šla třeba po víkendech na nějakou společensky přijatelnější brigádu, je to jen její věc a nesoudím ji.

Mají podle vašeho názoru dnešní studenti zájem o politickou scénu, orientují se v tomto směru, vyjadřují své názory a snaží se třeba některé věci změnit?

Záleží obor od oboru. Mí přátelé, kteří se o politiku aktivně zajímají a stále studují, jsou spíše studenti ekonomických nebo právnických oborů. Mezi nimi také vidím, že vyvíjejí aktivity měnit to, co se jim na současné politice nelíbí. Na lékařské fakultě jsem aktivitu výrazně nenaznamenala, ale politiku většina z nich určitě alespoň v nějakých mezích vnímá.

Když se odkloníme od školství a studentů, jak vnímáte současnou situaci na pražském Magistrátu?

Pokud se ještě mohu vrátit k Matěji Stropnickému, jeho poslední vydírání v podobě „nebudu radní, když odkoupíte Kliniku a zvednete daň z nemovitostí“, mi přijde neuvěřitelné. Trochu mi přijde, jak když je podle něj potřeba potrestat každého, kdo vlastní nemovitost. Jak kdyby nestačilo, že platíme státu už tak až přemíru peněz.

Na další vývoj na Magistrátu jsem zvědavá, zlepšení ale nečekám. Mojí představou je zastupitelstvo, které bude občanům co nejméně zasahovat do života a které se naopak pokusí státní instituce a jejich styk s veřejností co nejvíce zefektivnit a zjednodušit.

A pokud se podíváme na politiku z celoevropského hlediska, jak vidíte uprchlickou krizi, kvóty ohledně uprchlíků a větší ochranu hranic?

Uprchlická krize se stala tak velkým tématem, že se začala lidmi téměř ignorovat domácí scéna, třeba kauza Čapího hnízda. V tematice uprchlické krize balancuji někde uprostřed mezi dvěma extrémy. Vadí mi myšlenka uprchlických kvót a to, že nám uprchlíky Evropská unie znovu aktivně nutí. Stejně tak se mi nelíbí dotování prouprchlických neziskových organizací ze státního rozpočtu.

Zároveň mi ale vadí takzvané „házení do jednoho pytle“ všech lidí, které spojuje ať náboženství, nebo barva pleti, kultura a podobně.

Stojím si za tím, že máme celkem kvalitní zákony azylového řízení a nenabízíme štědrý sociální systém, který by sem lákal osoby, které nechtějí pracovat. Nikomu nemáme ustupovat, a pokud bude ve státě během krize větší důraz na bezpečnost a policie bude dobře dělat svou práci, budu spokojená. 

Velké emoce vzbudilo vyjádření některých umělců na předávání Cen Anděl ohledně prezidenta a například i Andreje Babiše. Jaký na jejich vystoupení máte názor?

Lenka Dusilová má na svůj názor právo a může ho říkat, i když se mi třeba nebude líbit. Osobně nejsem zastáncem prezidenta Zemana, a to především kvůli našim značně rozdílným politickým názorům.

Kollerova slova týkající se Miloše Zemana, Václava Klause a Andreje Babiše mi přišla v pořádku jen z poloviny. Politici, netahejte nás na Východ, ale ani na Západ. Udělejte z nás radši nepodlézavou a suverénní Českou republiku.

A co si myslíte o situaci kolem nedávné návštěvy čínského prezidenta?

Nestačila jsem věřit vlastním očím. Rozladilo mě sundání vlaječek na sloupech, které patřily firmě Samsung, která měla placenou reklamu. Doufám, že se jim dostane spravedlivé kompenzace. Nejvíce zarážející byly pak kauzy s policií, která nakazovala sundávat vlajky Tibetu, to se mi zdálo jak z minulého režimu. Ať si sem jezdí na návštěvy za prezidentem, kdo chce, ale ať u toho nejsou pošlapávána naše práva a soukromé vlastnictví.