Jak si vysvětlujete, že se z reorganizace policie stalo takové politikum?

Policie je mocenská složka každého státu, takže jakékoli změny v ní vyvolávají obecně velkou pozornost a snad i nedůvěru u těch, kteří je nemohou ovlivnit. Proto současné dění příliš nepřekvapuje. Je běžné, že v každém státě změny v policii jsou mediálně i politicky zajímavé.

Formální postup, jakým je reorganizace policejní struktury, by snad ale neměla vést k vládní krizi…

Politické důsledky nechci hodnotit, ale připomínám naší tradici, že koaliční vlády jsou slabé a často se rozpadají. Od roku 1992 pouze první vláda Václava Klause a vláda Miloše Zemana vládly plné čtyři roky. Ostatní vlády nevydržely celé čtyřleté funkční období. Skutečnost, že tato vláda se dostává do krize, je tedy statisticky bohužel normální.

Jak se díváte na policisty, kteří veřejně vstupují do politické debaty?

Uznávám svobodu slova pro každého, ať už je to policista, soudce, státní zástupce nebo kdokoli jiný. Nevadí mi, že věc komentují policisté. V policii v nedávné době docházelo k tomu, co se označuje jako válka policajtů, a je logické, že vedení policie a ministr vnitra na to chtěli nějak zareagovat. Jestli to bude úspěšné, teprve uvidíme.

Je Robert Šlachta tak významný pro boj s korupcí? Jeho útvar je kritizován, že nemá nijak ohromující výsledky...

Policejní práci nesleduji podrobně a nechci tedy komentovat jednotlivé osoby. Systémová chyba byla, že vznikly dvě speciální policejní složky, jejichž záběr činnosti byl totožný – Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Jestliže jedna složka má vyšetřovat organizovaný zločin a druhá finanční kriminalitu a korupci, je řeč o tomtéž. Pokud je korupce závažná – tedy když nejde o to, že někdo podplácí policistu, aby neřešil jeho přestupek – jde o organizovanou činnost spojenou s finančním rozkrádáním. Systémovým problémem tedy bylo, že obě policejní složky, jak ÚOOZ, tak ÚOKFK, v zásadě měly vyšetřovat obdobnou a vzájemně provázanou trestnou činnost. Pak mezi nimi docházelo ke konkurenčnímu boji, což je špatné. To, že dojde ke sloučení obou útvarů, je logické, protože oba řeší obdobnou a provázanou kriminalitu.

Právník Zdeněk Koudelka

Jak hodnotíte diskutované výsledky ÚOOZ?

Výsledky jsou v kauze Nagyová směšné, zvlášť s ohledem na to, že byla odstartována razií na Úřadu vlády. Dále mělo být zabaveno velké množství zlata a peněz. Od té doby je ticho po pěšině a místo toho se řeší, jestli paní Nagyová neměla ráda paní Nečasovou a jestli zaplatila darovací daň z kabelek. Z hlediska způsobu, jakým bylo vše rozpracováno, jsou to ubohé výsledky. A jestliže zlato a peníze byly zabaveny osobám, které s tím neměly nic společného, je otázka, zda stát nebude muset platit náhradu škody apod.

Mělo by se říci, kolik tyto policejní akce stály a jestli na konci není spíše povinnost státu platit náhradu škody, než reálné výsledky v řízení před trestními soudy. To, že se dnes u soudu řeší kabelky a sledování bývalé premiérovy manželky v souvislosti s pohnutkami jeho nynější manželky, je zajímavé pro červenou knihovnu a humoristické romány, ale z pohledu reálné kriminality v této zemi je to bezvýznamné.

V souvislosti s avizovaným odchodem Roberta Šlachty od policie se mluví o „zastavení vyšetřování živých případů“. Je to reálné?

Živé případy zastaveny nebudou. Když jeden člověk odchází a někdo jeho práci přebírá, mohou vzniknout časové prodlevy. Náš stát ale není absolutní vláda jedince. Demokratický stát je založen na tom, že fungují státní orgány a ne jednotlivci. I kdyby pan Šlachta onemocněl, odešel od důchodu nebo se mu stalo cokoli jiného, neznamenalo by to nic katastrofálního. Stát nestojí na činnosti jednoho úředníka, ať už zastává jakýkoli post.