Než jsem se začetl do vaší nejnovější knihy Válka se stromy, popřál jste mi, abych se při ní pobavil. Přiznám se ale, že mi při ní spíš běhal mráz po zádech a s každou další stránkou jsem měl větší a větší obavy o osud hlavních hrdinů. Co jste sledoval tím, že z počátku humorný děj přechází postupně do stále vážnější noty?

Máte pravdu, že se příběh postupně mění od vtipného popisu mezilidských vztahů až do absurdně pokřivené reality. Mám rád, když se čtenář na jednu stranu zasměje, ale po přečtení knihy se zastaví, zamyslí a něco v něm zůstane. Chtěl bych doufat, že Válka se stromy je kniha, která by mohla mnoha lidem otevřít oči a srdce právě citem, protože rozum a fakta už to dávno nedokážou. A podle reakcí lidí, kteří si knihu zatím přečetli, si myslím, že se to podařilo a kniha na ně opravdu zapůsobila. A z toho mám ohromnou radost.

V doslovu přiznáváte, že parafráze názvu knihy Karla Čapka není vůbec náhodná. Slavný spisovatel a dramatik v roce 1936 ve Válce s mloky varoval před nastupujícím fašismem. Před čím chcete varovat vy?

Ten starý fašismus a nacismus byl militantní, dobyvačný a útočný – ve své podstatě se snažil vyhladit část populace a expandovat do ohromné říše. Totalita, která se ale blíží dnes, je daleko plíživější, rafinovanější a co je nejhorší – ona se schovává za ctnost, pravdu a lásku. Nechce nikoho vyhladit – tedy jen „demokraticky” omezit ty, kteří s ní nesouhlasí a ty umlčet. Chce pod rouškou „dobra” a záchrany planety zničit ekonomiky celých zemí, aby lidé nakonec nic nevlastnili, ale byli dokonale šťastní. Chce lidi ovládat přes zdravotnické, válečné, nebo ekologické hrozby, ale tvářit se, že vše, co dělá, je pro jejich dobro.

Komunismus nikdy a nikde na světě nefungoval a vždy končil potoky krve, ale dnešní generace mladých a nadějných, kteří si to nepamatují, si to chce zkrátka zkusit, jestli by to nemohlo po sté první přeci jen fungovat… Ale zlo nikdy na svět nepřicházelo přímo – VŽDY mělo masku zdánlivého dobra.

Knihu jste věnoval těm, jimž není lhostejné, co se kolem nich děje. Po zkušenostech s tím, co jsme tu zažívali od začátku března 2020, zkusil byste odhadnout, jak velkou část společnosti nelhostejní tvoří?

Myslím, že ta skupina, která se snaží proti nastupující totalitě bojovat, nebo alespoň na ni upozorňovat, není rozhodně malá – dle demonstrací jsou to určitě desítky tisíc lidí až nižší statisíce. Dokonce si myslím, že ta skupina je mnohonásobně větší než ta, která totalitu prosazuje – ovšem ta je, bohužel, daleko viditelnější, protože za ní stojí všechna média a vůbec celý establishment.

Klíčová je ale nakonec vždy ta mlčící většina – tedy nějakých těch 80 procent lidí, kteří mlčí a jimž je všechno jedno, nebo se jen bojí, a proto mlčí. Ale nebojím se, že by se i oni ze svého sna nakonec neprobudili – jde jen o to, aby to nebylo moc pozdě a aby bylo ještě co zachraňovat.