Bohatství vzniká z práce, zní hlavní heslo ekonomického programu hnutí Trikolóra. Máte taky pocit, že tato zdánlivě banální pravda je ve světě čím dál méně samozřejmá?

Ano. Mít se dobře díky vlastní smysluplné práci začíná být směšné, nedemokratické, nepokrokové a překonané. Jsem zděšen. Dnešní svět (myšleno mnohé vyspělé „demokratické“ země) již několik let značně mění pohled a přístup k lidem, kteří cílevědomě pracují a denně vytvářejí hodnoty. Ti, kteří každodenní prací ty hodnoty vytvářejí a živí stále se rozrůstající byrokratické aparáty států, jsou stále častěji označováni za jakýsi nesvéprávný „odpad“ moderní společnosti.

Lidé, kteří sami sebe označují za nositele pokroku a blaha lidstva – ač sami žádné spotřebovatelné hodnoty nevytvářejí, si za mohutné podpory mainstreamových médií (opět placených z poctivé práce těch, kteří denně svou prací vytvářejí hodnoty) postupně bez ptaní berou právo určovat, co je pravda a co je správné. Dochází tak k naprosto zvrácenému vývoji, kdy například nejmenovaná nezisková organizace, nárokující si stovky milionů Kč ročně od daňových poplatníků a jejíž vrcholný představitel sdělil na jaře 2020 v ČT 24 (při kritické situaci naší ekonomiky a zdravotnictví), že „… momentálně nejvíce pomáhají v Mongolsku, kde aktivizují vlnu solidarity s pastevci…“, ovlivňuje politickou reprezentaci naší země více než například Svaz průmyslu a dopravy ČR!!! A kruh se uzavírá.

Člověk v tísni buduje zelené Mongolsko

Dnes se již mnohým lidem vyplácí studovat a následně se věnovat řešení uměle vytvářených pseudoproblémů než pracovat a vytvářet hodnoty, které stát a společnost ke své existenci potřebuje. Nyní čtu, že současná vláda hodlá nabrat do státních služeb za naše peníze další dávku úředníků. To je spirála ekonomické smrti. Neboť o přerozdělování státních peněz (opět vzniklých pouze prací těch, kteří vytvářejí měřitelné hodnoty) rozhodují lidé prosazovaní do státní správy těmi, kteří bohatnou právě z těchto státních peněz.

A tito lidé, kteří neustále dostávají prostor v médiích, výrazně ovlivňují složení státní reprezentace už jenom tím, že si sami vzali právo hlásat z médií voličům, kdo je a kdo není demokratický, pokrokový, prospěšný a přínosný. Vzniká tím jakási mediálně-rozpočtová oligarchie, která sama sebe v očích voličů označuje za jedinou správnou a demokratickou sílu ve společnosti. A dále si své rozpočtové zaměstnance – voliče kupuje a hýčká.