Často se nyní hovoří o „předkoronavirové“ a „pokoronavirové“ době. Má to opodstatnění? Bude tato pomyslná hranice podle vašeho názoru dělit svět i globální trh?

Historické mezníky mají různý smysl. Některé jsou voleny, protože jsou spojovány s konkrétní významnou událostí, například vypuknutím Francouzské revoluce nebo první světové války. Jiné proto, že došlo k určitému historickému prozření. Lidé si náhle uvědomili důsledky historického procesu, které nebyly dlouho většině z nich zřejmými. Koronavirus spadá do druhé kategorie. Průběh epidemie a přijatá restriktivní opatření zviditelnila globální trendy probíhající přinejmenším od skončení studené války a spočívající v novém přerozdělení světové politické a ekonomické moci. V údobí 1750 až 1830, které historik John Darwin nazval eurasijskou revolucí, se Západ v důsledku průmyslové revoluce a vojenské nadřazenosti stal světovým hegemonem na úkor Číny, Indie, Persie a Osmanské říše. Nyní se těžiště globální moci vrací opět do východní a jižní Asie. Všechny dílčí politické, kulturní a sociální události, často velmi dramatické, vyplývají z tohoto širšího historického rámce. 

Existuje rčení „lépe už bylo“. Obávám se, že je však pesimistické a frustrující již z podstaty. Když si ale vezmeme, jaké výzvy jsou před námi, nemoci, studená válka, sucho, máme se bát nebo alespoň obávat, či být „jen ostražití“?