Hitem posledních týdnů a měsíců je v Evropě a následně pak i v Česku boj za záchranu klimatu. V sousedním Německu dokonce klimatická krize jako téma přebila krizi migrační. Odtud k nám přicházejí zvěsti o nevyhnutelném konci aut se spalovacím motorem a jejich nahrazení elektromobily. Jak to na vás působí?

Rád bych citoval Václava Klause mladšího, který připomenul, že mít automobil je normální a mít děti je taky normální. Mít doma v mrazáku maso a jíst ho je normální. Mít uhlíkovou stopu je také normální, aspoň tedy v normálním světě, který se nám snad přes všechny zádrhele podaří uchránit. Nelze to ale provádět na úkor přírody, našich bližních a vždy musíme zůstat lidsky ohleduplní. Záškoláci, kteří dle svých slov bojují za udržitelné klima, požadují, abychom naslouchali vědcům, ale sami nenaslouchají, protože už deset let mají k dispozici vynikající knihu Miroslava Kutílka  nazvanou Racionálně o globálním oteplování nebo excelentní sekci Klima v internetovém portálu Neviditelný pes. Třeba i taková pseudoautorita, jakou je klimatická ctnostná panna Gréta, se jistě neobtěžovala si alespoň prohlédnout knihu z pera Björna Lomborga z roku 2007 nazvanou Zchlaďte hlavy nebo anglické vydání M. Kutílek and D. R. Nielsen: Facts About Global Warming. Rational or Emotional Issue? Reiskirchen 2010.

U nás nechceme za mocným sousedem zůstat pozadu soudě alespoň podle toho, že pražská koalice posadila do čela Komise hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima voliči mnohokrát odmítnutého Martina Bursíka, a ten se hned nechal slyšet, že pokud má teď Pražan automobil se spalovacím motorem, tak by měl být jeho poslední, a že běžná auta budou muset z Prahy zmizet. Vede tudy cesta za záchranu klimatu?