Ostravský vědec zcela striktně odmítá obecně rozšířený názor, a to zvláště na Západě, že by za rozpoutáním jugoslávské války stáli jen Srbové. Velký díl viny vidí na straně Chorvatska, muslimských komunit v Bosně a Hercegovině a také u UÇK, Kosovské albánské osvobozenecké armády, která je v mezinárodním měřítku považována za teroristickou organizaci. Nicméně se stala v balkánské válce důležitým vojenským spojencem pro americkou administrativu i pro Západ.

Proto profesor Doleček v dubnu 2014 navštívil ve vězení velitele bosensko-srbské armády generála Ratka Mladiće, se kterým si i stále dopisuje, byť ho Mezinárodní trestní tribunál ICTY v Haagu soudí jako válečného zločince. „Mladić se choval jen jako voják, kdyby nebránil svůj národ, došlo by k nové genocidě, stejné jako byla genocida Srbů, Židů a Romů za II. světové války, kdy ve fašistickém Chorvatsku, jež tehdy bylo spojencem hitlerovského Německa, povraždili ustašovci kolem 750 tisíc lidí. Mně například tehdy zabili asi 30 příbuzných.

Zcela jednostranný haagský soud vůbec není spravedlivou institucí. Vždyť například srbského právníka, profesora Vojislava Šešelje, který se mu sám přihlásil, což měl být srbský ideolog, držel přes neuvěřitelných 12 roků ve vyšetřovací vazbě. Pak jej propustil, aniž ho odsoudil za nějaké zločiny. Mezitím Šešelj onemocněl zhoubným nádorem,“  konstatoval Rajko Doleček a ještě k tomu doplnil: „Mne za minulého režimu řada lidí považovala za amerikanofila, zvláště po mé roční odborné stáži v USA v roce 1968, kdy jsem tam i přednášel na řadě univerzit a také úspěšně publikoval. Po zločinném napadení Srbska v roce 1999 jsem ale přestal být příznivcem Bílého domu a především Severoatlantické aliance. Nemám rád obzvláště Clintonovu rodinu a Madeleine Albrightovou pro jejich neuvěřitelné dezinformace z té doby a zavlečení USA do války proti Srbsku. Příčinou toho konfliktu byl zřejmě náhled na Srbsko, pod vlivem zmíněných politiků, jako na dlouholetého spojence a tím i ‚agenta‘ Ruska. No a dnes tak máme v jižním Kosovu obrovskou americkou vojenskou základnu Bondsteel, kterou Srbsko nechtělo povolit...“

Rajko Doleček si přesto delší dobu dopisoval se svými americkými kolegy, s nimiž se v roce 1968 spřátelil. Za těch téměř 50 let mu ale už zůstal jen poslední kamarád za mořem – vojenský lékař a výzkumník plukovník Basil Pruitt – bývalý profesor ze San Antonia v Texasu.

Ostravský vědec: „Kosovo žije víceméně z cizí pomoci a z kriminality.“

„Dnes má ‚stát‘ Kosovo, který se za pomoci Západu odtrhl od Srbska, prakticky nulovou ekonomiku, obrovskou nezaměstnanost, vysokou kriminalitu a opouští ho řada mladých Albánců. Kosovo vlastně žije jen z cizí pomoci, z pašování drog i ‚bílého masa‘, prakticky bez jakékoli právní jistoty. Jeho nynější prezident Hashim Thaci byl a je stále stíhaný pro řadu závažných zločinů. Zatím ho chrání část Západu včetně USA. Náš bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v roce 2008 ‚stát‘ Kosovo rychle uznal – proti tvrdému odporu prezidenta Klause,“ komentoval jeden z výsledků balkánské války profesor Doleček.

Podle něj se Bělehrad z konfliktu a útoku NATO ještě zcela nevzpamatoval. Nikdo z agresorů Srbsku za ničení a zabíjení zatím nic nedal, k žádné kompenzaci nedošlo. Rozbitou infrastrukturu, přibližně za 100 miliard US dolarů, se prý tak stále nepodařilo uspokojivě obnovit. O válce v Jugoslávii napsal Doleček řadu knižních i jiných publikací, a to česky, srbsky i anglicky, nejznámější z nich jsou Žaluji, Necenzurované obrazy z dějin jihoslovanských bratrů, Necenzurované obrazy z dějin Kosova, Hovory s generálem Mladićem a Inventura v 89 letech. Je to kolem 1500 stránek knižních textů.

Jak se srbský odbojář stal českým vědcem...

Opravdu málokterý člověk má za sebou tak pestrý a při tom i úspěšný život jako profesor Doleček, dvaadevadesátiletý vědec z Moravskoslezského kraje, který stále ještě ordinuje v místní fakultní nemocnici a vydává jak odborné lékařské publikace, tak i historické dokumenty o své oblíbené Jugoslávii.

Pochází totiž z česko-srbské rodiny. Jeho český otec zastupoval československý koncern ČKD v Bělehradě do roku 1949, matka byla Srbka. Rajko začal se studiem medicíny nejprve v Bělehradě, ale promoval na Univerzitě Karlově v Praze. Jako mladý odbojář se zapojil do boje proti fašistům v Jugoslávii. Když však v armádě zjistili, že slušně ovládá pět jazyků, zařadili ho do jiných služeb, a sice jako tajemníka vojenského představitele Rudé armády. „Pro významného ruského velitele jsem zajišťoval nejrůznější záležitosti. Pracoval jsem jako jeho tajemník, tlumočník, sháněl jsem i letecké motory na letištích pro jihoslovanskou armádu. Později, když můj ruský velitel zahynul při náletu, začal jsem působit jako tlumočník a překladatel pro angličtinu, ruštinu a srbštinu mise UNRRA pro válkou postiženou Jugoslávii (organizace pro pomoc a obnovu při OSN, podporovaná zejména USA).“

„Když se ale Tito pohádal se Stalinem a přestaly obchodní a diplomatické styky s Jugoslávií, vrátili se rodiče v roce 1949 do Prahy, kde já jsem už studoval na lékařské fakultě a v roce 1950 jsem svá studia dokončil,“ vyprávěl úspěšný český lékař, který je známý především střední generaci z televizních pořadů ze 70. a 80. let minulého století, jako průkopník boje proti obezitě a propagátor zdravé výživy. Největšího ohlasu však dosáhl jako endokrinolog, zabývající se také problematikou popálenin. Doma a v zahraničí publikoval na 215 odborných prací, přednášel na mnoha univerzitách a konferencích po celém světě. Jeho poslední kniha napsaná se spoluautory – Endokrinologie traumatu – vyšla v roce 2016. Je v ní rekapitulace jeho výzkumné práce za 60 let, včetně nových poznatků.

Trump zatím zklamal, chová se jen jako byznysmen

Rajko Doleček, přímý účastník řady historických událostí, stále bedlivě sleduje českou i zahraniční politickou scénu. „Trumpovi jsem nejprve fandil, protože to vypadalo, že se chce s Putinem, tedy s Ruskem, rozumně dohodnout. Když mu to ale pořád vyčítali, obrátil se se svými názory o 180 stupňů. Nelíbí se mi nyní ani jeho přílišná podpora Saúdské Arábii, které prodaly USA za 400 miliard dolarů moderních zbraní. Vždyť tam přece podporují nejtvrdší formu islámu – wahhábismus. Trump se zatím chová jen jako byznysmen a neřízená střela. Snad postupně získá větší státnické zkušenosti a bude se schopen domluvit i s dalšími velmocemi,“ zamýšlel se nad současnou politikou USA bývalý odbojář a někdejší spolupracovník OSN.

Zato stále stejný názor zastává Doleček na Miloše Zemana. Tomu chce znovu dát svůj hlas v prezidentských volbách, protože prý udržuje korektní vztahy s prezidenty všech tří velmocí, ale přitom nikomu nepodlézá a nebojí se nahlas říct svůj názor, byť ten někdy nejde s laciným, obecným proudem. „Jiří Drahoš jako prezidentský kandidát neznamená žádný exces, je jistě inteligentním člověkem, ale zbytečně mnoho vychvaloval Angelu Merkelovou i přes její obrovské chyby při bezhlavém přijímání uprchlíků. Zatím mu však zcela chybí státnické a politické zkušenosti,“ uvedl profesor Doleček, kterého teď dost rozladila účast reprezentace naší vlády na srazu sudetských Němců, zejména Daniela Hermana, jemuž vyčítá jeho „extempore“ se strýčkem Bradym.

Babiš pomůže někdy i sobě, ale byl bezesporu úspěšným ministrem financí

Stejně jako mnoho lidí v Česku, je i Rajko Doleček trochu zklamaný z pomalého růstu životní úrovně u nás v porovnání se Západem, i když si prý v průměru nežijeme zrovna špatně. Jako jednu z příčin vidí nedokonalou privatizaci v 90. letech, kdy jsme, podle jeho slov, prodávali pod cenou naše „rodinné stříbro“, tedy úspěšné firmy, ale také i strategické společnosti, jako například vodovody a kanalizace i další přírodní a energetické zdroje. V této souvislosti, už jako pravý Ostravák, nemůže přijít na jménu Zdeňku Bakalovi kvůli jeho machinacím v OKD.

„Já si Václava Klause cením jako politika, který se i na mezinárodní scéně nebál prosazovat svoje názory o nezákonné roli NATO ve válce proti Srbům, i když za to nesklidil pochvalu. Na hospodářské záležitosti mám ale trochu jiné názory. Václava Havla, kromě jeho počáteční role při „sametové revoluci“, jsem neuznával, protože pokrytecky maloval líbivá srdíčka a současně doporučoval bombardování a zabíjení v Srbsku, Iráku i jinde a nekriticky vychvaloval Západ. U nás a také ve světě měl Havel veliké renomé, tak si myslím, že mohl i něco více udělat proti té naší nepovedené privatizaci,“ hodnotil vývoj české ekonomiky od roku 1989 uznávaný lékař.

Úplně novým fenoménem je dnes pro něj Andrej Babiš. Ten, jak Doleček poznamenal, sice přišel k majetku v 90. letech poněkud zvláštním způsobem, jako většina našich miliardářů, ale na rozdíl od ostatních politiků byl úspěšným ministrem financí a na tom pak profitovala celá společnost. Prý si jako byznysmen umí pomoct i sám, avšak životní úroveň šla u nás nesporně nahoru.

České zdravotnictví ještě není v krizi

Poměry v českých nemocnicích zatím nevidí profesor Doleček, na rozdíl od lékařských odborů, zas až tak tragicky. Podle něj by mohly být sestry a asistentky už trochu více spokojené, protože jim nedávno vzrostly platy. Stavy lékařů by pak určitě navýšil, aby nedocházelo k jejich velké přetíženosti, tak jako nyní. Protože naše ekonomika zatím není na stejné úrovni, jako v některých západoevropských zemích, přál by si, aby mladí lékaři ocenili zejména fakt, že mohli v Česku vystudovat za celkem solidních podmínek a neměli by proto odcházet houfně do zahraničí. V tomto ohledu by prý mohli být většími patrioty.

Zatím opatrný je Rajko Doleček při hodnocení nově připravovaného zákona, který by měl fakultní nemocnice přeměnit na takzvané univerzitní, kdy by mohlo jejich vedení více disponovat s majetkem zdravotnických zařízení. Což by případně znamenalo i jeho snadnější prodej do soukromých rukou. „Nechtěl bych, aby se z toho stala nějaká další plíživá privatizace. Zdravotnická péče musí být stále bezplatná, dostupná pro celou společnost. I tak je naše zdravotnictví zatím pořád na vysoké úrovni v celosvětovém měřítku,“ dodal úspěšný lékař Doleček, který se sám rád prezentuje jako pravoslavný, levicový intelektuál, který byl po celý život bezpartijní a snažil se zachovat si svůj čistý štít.