Proč moonisté nebyli v Česku ještě uznáni za právoplatnou církev?
Stoupenci reverenda Moona mají u nás poměrně bohatou tradici. Na konci šedesátých a počátkem sedmdesátých let byli dokonce těžce pronásledováni komunistickým režimem. Dalo by se tedy říci, že na registraci mají i mravní právo. Nicméně do roku 2002 byl zákon o registraci náboženských společností hodně přísný a vyžadoval deset tisíc lidí, kteří se hlásí k té které náboženské společnosti. Církev sjednocení se to tehdy pokusila obejít tím, jak je to běžné na Slovensku, že získala deset tisíc lidí, kteří vyjádřili formální souhlas s existencí této náboženské společnosti. Nicméně ministerstvo kultury posílalo dopisy na vybrané adresy, zda se ti lidé skutečně k Církvi sjednocení hlásí, a samozřejmě, že objevili desítky lidí, kteří vůbec nevěděli, o co se jedná. Ministerstvo to vyhodnotilo jako neseriózní jednání a celou registraci odmítlo. Po roce 2002 by byla registrace snadná. Je k ní potřeba pouze tři sta podpisů. Nemám zcela přehled, kolik je u nás stoupenců reverenda Moona, podle mě několik málo desítek, ale asi by pro ně nebyl problém registraci získat. Společenství už však deset let nevystupuje jako církev, ale ve formě jiných, vesměs mírových organizací založených reverendem Moonem. Dnes nejaktivnější organizací je Univerzální federace míru.
Mnohá nová náboženská hnutí u nás fungovala už za první republiky. Není to tak, že většina z nich byla za minulého režimu perzekvována?
Nová náboženská hnutí stále vznikají, vyvíjejí se a zanikají. Třeba víra Bahá´í byla už na našem území roku 1907, tedy hluboko za Rakouska – Uherska. Důvodů, proč zde byla ta hnutí šikanována, je celá řada. Některá byla zakázána nacistickým režimem a po roce 1945 se už nevzpamatovala. Některá ano, ale dostala těžkou ránu v roce 1951, kdy se likvidovaly spolky. Tyto alternativní náboženské společnosti většinou neměly ambice působit jako církve, ale fungovaly jako spolky. Po roce 1951 je všechny komunisté zlikvidovali. Některá ta společenství se objevila v průběhu komunistické vlády. Třeba moonisté na začátku sedmdesátých let, hnutí Haré Krišna na konci osmdesátých let. Dokonce tady byl na návštěvě Lama Ole Nydahl, zakladatel naší nejúspěšnější buddhistické skupiny, což je buddhismus Diamantové cesty. Teď bude výročí, protože od roku 1973 sem pravidelně zajíždí Svámí Mahéšvaránanda z Jógy v denním životě, což je naše největší hinduistická skupina. Takže ano. Už za monarchie, za první republiky i za komunistů se zde některé náboženské skupiny zakořenily. Celá řada nových hnutí ale vznikla už po roce 1989, takže přišla do demokratických poměrů. Třeba Sahadža Jóga, což je poměrně nová věc. O Satanistech také před rokem 1989 nebylo moc slyšet.
Více rozhovorů ZDE

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský