Jaká je podle vás aktuální nálada v Německu v souvislosti s uprchlíky? Existuje oficiální „propaganda“, nebo jsou Němci tak korektní, že o problémech a starostech příliš nebo spíše raději nemluví?
Němci o uprchlících mluví, a to intenzivně. Ale není to tak jako v ČR, kde debata je zauzlovaná u jakéhosi ANO či NE, tedy vlastně většinou NE. Německá debata se posouvá s problémy. Jde o stavbu dalších útulků, jde o integraci jazykovou apod. Byl jsem v posledních dnech několikrát v Německu a takové ty pohledy na lidi spící na nádraží se mi například v Mnichově nepodařilo najít. Pomocníci z veřejné správy a dobrovolníci jsou sice vysílení, ale v podstatě úspěšní. V neděli se na mnichovském nádraží lidé prostě vracejí z víkendových výletů a život je zcela normální. Komunikace o daném problému je intenzivní, ale také cílevědomá. Kromě menšiny těch, kteří politicky čerpají z nenávisti a odmítání jinakosti, se politika – a to i v Bavorsku – stará o konkrétní problémy, a ne o nálady.
A jak je to s pozicí Angely Merkelové? Ta přece naráží především uvnitř své strany na čím dál větší odpor. Naopak někdejší političtí rivalové, jako třeba zelení, ji podporují...
Nedávno zemřel Helmut Schmidt. Ten prosadil několik opatření, která mu na okamžité popularitě nepřidala. Například zavedení raketové obrany jako reakci na zbrojení Sovětského svazu či radikální řešení domácího terorismu. A ukázalo se, že jeho řešení byla správná a z historické perspektivy z něj udělala vizionářskou postavu. U kancléřky vidím totéž. Na rozdíl třeba od našeho prezidenta totiž ví, že lidská práva jsou nedělitelná a platí i pro Araby, i když to některým musíme vysvětlit. Kancléřka také má spolehlivé zdroje informací jak o konfliktu na Blízkém východě, tak o složení německé populace, kde existuje podstatná část lidí „odjinud“, i z arabského světa, kteří pomáhají uprchlíky registrovat, a již podle jazykové komunikace poznají, kdo je odkud. Kvůli této koordinované snaze velkého počtu pomocníků, o nichž se u nás vůbec nepíše, se snížil počet například Albánců z Kosova a Albánie, kteří nemají nárok na azyl, v poslední době na dvě procenta z celkového počtu uprchlíků. Odpor vůči Angele Merkelové v její vlastní straně je konstantní. Její veřejná popularita je sice menší, ale politicky myslící stranické špičky vědí, co mají ve jménu strany – totiž křesťanství, které přece má koncepci „bližního“. Bližní je každý, a pomoc je tak vlastně křesťanským principem.
Bavorsko se ozývá čím dál hlasitěji, právě v souvislosti s migrační krizí. Je to jistě tím, že jsou takříkajíc první na ráně a z Rakouska sem putují denně stovky a tisíce uprchlíků. Je to ale také tím, že vzhledem k jeho ekonomice se slova zvláště bavorského ministerského předsedy nedají přehlédnout?
Bavorsko opravdu má v současnosti nejzdravější hospodářství z celého Německa. Ale právě v této souvislosti je třeba připomenout, že v celém Německu chybí ročně kolem 300 000 pracovníků v různých odvětvích. Ze stárnoucí populace tento počet není možné generovat a už dávno se hovoří o nutnosti dočerpat tento potenciál ze zahraničí. Tento počet, navýšený o rodinné příslušníky, vede zhruba k jednomu milionu lidí, které Německo ročně potřebuje. Jistě, uprchlíci této vlny neprchají podle kvalifikace, kterou by Německo potřebovalo, ale jsou to lidé, kteří zaplatili zločineckým převaděčům velké sumy, jež určitě nevydělali s motykou. Bavorsko potřebuje pracovní sílu o to více, čím je hospodářsky úspěšnější. Proto se debata už dávno přesunula na jazykové kurzy, na integraci dětí do škol apod. Nesmíme ovšem zapomenout na volební systém. Bavorská CSU existuje jen v jedné spolkové zemi, a přesto musí u voleb do Spolkového sněmu získat celostátně pět procent. Proto ministerský předseda Seehofer musí svou stranu občas zviditelňovat nějakým vyskakováním. On však dobře ví, že veřejná reakce není zcela řiditelná. Ukázalo se to například ve volbách do Evropského parlamentu, kde Seehofer svým hlasitým vystupováním svou stranu poškodil. V současné situaci je opatrnější. Hovoří sice o omezení počtu uprchlíků, ale ne o číslech. On totiž ví, že vyčíslené kvóty by byly protiústavní, a proto musí spolupracovat se spolkovou vládou – „omezit“ znamená ovlivnit proudy této migrace, nikoliv postavit plot.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala