Pane režisére, Češi jsou podle mnoha průzkumů národem nepříliš tolerantním. Nejsme zvyklí na jakoukoliv jinakost a také ji hned odsuzujeme. Jsme skutečně zemí rasistů a xenofobů?

Já si myslím, že to je z velké míry pravda! A stav naší politické scény tomu zcela odpovídá.

Můžete být konkrétnější?

Je to prostě práce populistických stran, pro které je to bod číslo jedna. Takže to nebezpečí je tady potenciálně pořád přítomno.

Koho máte přesně na mysli?

Konkrétně?

Ano, konkrétně.

Tak například SPD.

21. srpna se uskuteční další z demonstrací Milion chvilek pro demokracii. Zúčastníte se?

Bohužel teď nejsem v Praze, ale principiálně s tím naprosto souhlasím.

Domníváte se, že ta demonstrace opravdu může něco změnit?

Já si myslím, že ta demonstrace sama o sobě nic změnit nemůže, tak jako nic nezměnilo ani Děkujeme – odejděte! Na druhé straně je důležité, že se to koná, protože tím někdo dává najevo konečně nějaký odpor a polemiku se způsobem vládnutí současných politiků.

Jak byste to zrežíroval vy?

(smích) Tak já bych tu demonstraci určitě nerežíroval. Taky není co režírovat, když je to spontánní…

Opravdu spontánní? Slovy hokejových legend Jiřího Holíka i Vladimíra Vůjtka tady neexistuje žádná pluralita názorů, jsou tu jen jenom slaboši, kteří vykřikují sprosťárny schovaní za davem. A jinak nikdo nikoho neposlouchá. Už mi rozumíte?

Ano, ano. No tak to řekli pánové dobře. Na to nemůžu nic říct, protože málokdo je dneska ochoten a schopen nést svoji kůži na trh a vyjádřit svoje názory veřejně. To je bohužel hluboce zakódované v české společnosti. Vezměte si třeba Antichartu! Taková blbost, kterou nikdo vůbec nečetl, nikdo nevěděl, o co vlastně jde, a všichni to jako stádo podepsali, nikdo neprotestoval. Zbabělost je zkrátka rys tohoto národa.

Pane Polesný, povězte mi teď zcela upřímně – co kdybyste přišel do ČT a celému štábu jen tak mimochodem oznámil, že hodláte volit hnutí ANO a že podporujete prezidenta Miloše Zemana. Já jsem přesvědčen, že by to znamenalo caši profesní a společenskou smrt!

Upřímně řečeno, něco takového si teda opravdu vůbec nedokážu představit… Společenská smrt říkáte, no, to byste se musel asi zeptat spíš jich. Asi by nebyli moc rádi. Ale pozor – to není žádná pražská kavárna, ostatně už ten výrok a název pražská kavárna je totální kravina!

Tak to obraťme. Co kdyby to někdo oznámil vám?

Víte, já už mám v paměti, že jsem něco podobného zažil. Asi bych se tím prostě nezabýval. Rozhodně bych toho člověka nezavrhl a určitě bych se mu nijak plánovitě nevyhýbal.

Ale uznejte, že ten člověk by si zažil svoje…

No, tak prostě věděli bychom to o něm. Tak jako jsem věděl, kdo v 70. a 80. letech z mé generace vstupuje do strany.

Byl by zkrátka na indexu…

No, když to řeknete takhle...

Pane režisére, často od umělců slýcháme takové ty tradiční floskule jako: „Česká televize je naše a my ji nikdy nedáme...“ Mám tomu rozumět tak, že veřejnoprávní televize je určena výhradně pro tu část umělců, kteří mají „kádrové“ materiály v pořádku. A kde jsou potom diváci?

Já nechci mluvit o umělcích, ale jinak si myslím, že není pravda, že by Česká televize někomu stranila. Zaplať pánbůh je docela objektivní – a kdykoliv se dívám třeba na ty politické debaty, tak nemůžu říct, že by ta televize nebyla nestranná a objektivní. I když samozřejmě netuším, co si myslí ti redaktoři.