Voliči v evropských volbách naznačili vůli po změně, kterou ale unijní elity reflektovaly postojem „pevné jádro proti extrémům“ a pokračováním dosavadní koalice. Jak moc to může poškodit důvěru voličů v europarlament?

V mých analýzách opakovaně zdůrazňuji, že evropská politická kasta nedokáže ani demokraticky vládnout, ani vytvořit blahobyt pro všechny. Zároveň si unijní elity uvědomují, že se kyvadlo dějin obrací proti centralizaci moci, směrem k národní perspektivě. Evropští byrokraté jsou tedy obklíčeni realitou, která odporuje jejich plánům, a tím úporněji brání svoje privilegia. Aby si usnadnili vládnutí, tak dramatizují nebo vytvářejí nouzové situace (covid nebo oteplování).

To jim umožňuje vyhlašovat „nevyhnutelná“ opatření, která vymýšlejí nevolení a za svá rozhodnutí nezodpovídající lobbisté a experti, kteří s nikým nediskutují o tom, jestli mají pravdu a právo na své straně. Co to má společného s důvěrou voličů v europarlament? Obyčejní lidé dlouho vnímali EU jako instituci, která spíše dává, než bere, ale to se nejpozději od roku 2020 zcela obrátilo. EU se stále více podobá Radě vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), která se od občanů odcizuje a v rostoucí míře je šikanuje. V závislosti na tom se mění i postoje Evropanů k EU.

Máte celkově pocit, že v EU funguje určitý „korektiv“, který dokáže zatáhnout za brzdu a zastavit opatření, která se ukážou jako nesmyslná?

Ne. Motivace členů „pevného jádra“, o kterém jste mluvil v první otázce, je podle mého odhadu ze čtyř pětin osobní zisk a z jedné pětiny ideologický fundamentalismus. A proto dochází ke zbrzdění nesmyslných opatření EU, jenom když není vyhnutí. Příkladem jsou změny vynucené protestujícími zemědělci počátkem tohoto roku. Vynutil si je francouzský prezident, který prosadil škrty v plánech EU omezit výrobu zemědělských komodit na evropském kontinentu. Příznačné ovšem je, že také Emmanuel Macron jednal jenom proto, že nebylo vyhnutí.

Do nebe volající důkaz toho, že zcela chybí jakýkoliv korektiv, je nedávná volba předsedkyně Evropské komise. Evropský soudní dvůr zveřejnil den před znovuzvolením von der Leyenové rozhodnutí o tom, že porušila evropské právo, protože utajovala části smluv EU s farmaceutickými koncerny. A přesto hlasovalo pro von der Leyenovou více poslanců než při jejím prvním zvolení. A zároveň se s Viktorem Orbánem, který má státnický formát a svou mírovou misí chtěl sloužit především evropským zájmům, zachází jako s vyvrhelem.