Evropská komise ve středu zveřejnila plán na koordinované uvolňování omezení způsobených koronavirovou pandemií, v němž uvádí, že celospolečenská omezení spojená s nouzovými stavy vyhlášenými většinou zemí by měla být postupně nahrazena sérií cílených kroků. Jde o vítanou iniciativu, nebo by se členské země bez Bruselu v této fázi obešly stejně, jak tomu bylo při začátku pandemie v Evropě?
Evropská komise s několikatýdenním zpožděním navrhuje provádět to, co jednotlivé státy už beztak dělají i bez jejích instrukcí. Je stále více vidět, že postavit do jejího čela Ursulu von der Leyenovou muselo být ďábelským dílem nějakých zapřisáhlých nepřátel Evropské unie.
S jejím předchůdcem byla alespoň legrace. Už v devět hodin ráno působil mírně podroušeným dojmem, což mělo svůj šarm. Tahle paní dokáže za střízliva vykládat věci, které by Jeana-Clauda Junckera nenapadly ani u pozdně večerního rautu.
Jak se dá vůbec hodnotit počínání EU během této zcela mimořádné situace, když jedni mluví o zklamání a nečinnosti, zatímco druzí poukazují na prostředky, které Unie uvolnila členským zemím na boj s koronavirem? Obstojí argument, že zdravotnictví nemá ve své kompetenci? Na druhou stranu, nebyla to Evropská komise, kdo v letech 2011 až 2018 žádal členské státy, aby snížily své výdaje na zdravotní péči nebo ji více zprivatizovaly?
I kdyby byli v Komisi schopnější lidé, než tam jsou, nebylo by jim co závidět. Tato krize je zcela odlišná od předchozích dvou.
V bankovní a finanční krizi, která zasáhla Evropu v roce 2009, byly nejvíce postiženy jen státy typu Řecka anebo Irska. Ani nezaměstnanost mladých tehdy nedolehla ve stejné míře na všechny země. Bylo možno dávat finanční injekce těm nejvíce postiženým.
Zrovna tak v migrační krizi roku 2015 byly zasaženy v prvé linii země ležící u Středozemního moře. Bylo možno vyzývat k solidaritě země ostatní, i když forma, kterou se to udělalo, byla zcela špatná.
V krizi koronavirové jsou stejnou měrou ohroženy všechny země. Zatím není nikdo, kdo by mohl říci, že situaci doma zvládl, takže může vyrazit na pomoc druhým. Tady může Evropská komise pouze koordinovat všeobecnou bezradnost, což nepochybně s velkým nasazením dělá.
V čem vidíte hlavní příčiny toho, že nejtvrději odnášejí pandemii Itálie, Španělsko, Spojené království, Francie a země Beneluxu? Proč se tyto evropské státy v přepočtu obětí na milion obyvatel tak moc liší třeba od Německa nebo od zemí V4?
To bude jistě předmětem mnoha analýz, na chytrého si dovolím hrát až poté, co si je přečtu. V této fázi člověka napadnou dvě nebo tři vysvětlení.
To první říká, že špatně dopadly země, které nástup epidemie podcenily, opatření zavedly pozdě a populace nebyla při jejich provádění ukázněná. Do této hypotézy nezapadá dobře Švédsko, které všechny podmínky pro rychlé šíření nákazy vzorně splňuje, ale zatím se nejhoršímu vyhnulo. Druhá hypotéza říká, že obyvatelé románských zemí jsou méně odolní než „seveřané“. Tady nám zase vysvětlení kazí Angličané. Vliv může hrát i systematické očkování populace v předchozích dekádách.
Myslím, že zatím nikdo nedokáže posoudit, jestli kombinací těchto tří vysvětlení objasníme všechno.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník