Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa zabitím íránského generála Sulejmáního v Iráku učinily Spojené státy krok k odvrácení války, nikoli k jejímu rozpoutání. Americké ministerstvo obrany uvedlo, že cílem operace bylo odstrašit Írán od plánů na další útoky, protože Sulejmání prý aktivně připravoval útoky proti americkým diplomatům v regionu a na vojáky v Iráku a jinde. Co říkáte těmto vysvětlením ze strany USA, především tomu, že to byl krok k odvrácení války?

Považuji atentát, a to slovo používám v mírnějším významu anglického slova assassination, za chybu Trumpovy administrativy nebo alespoň jeho nejbližších bezpečnostních poradců. Chybu, která může mít dalekosáhlý dopad na bezpečnostní situaci ve světě, ale taky na jednotu vnímání hrozeb v rámci NATO. To, že Trumpova administrativa neinformovala spojence v NATO o zámyslu atentátu, svědčí o prohlubování rozdílných názorů na činnost v NATO. Opět se předvedla stará poučka o tom, že státy mají především své zájmy. USA v tom, bohužel, vynikají.

Velmi přesně popsal situaci v pondělním Interview ČT24 Lubomír Zaorálek. A mimochodem mě velmi překvapil minimální odpor redaktorky Tvarůžkové proti jeho názorům. Že by stále působilo „strašidlo Donalda Trumpa“?

Íránci hrozí krvavou odvetou. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že smrt Sulejmáního znásobí pohnutky k odporu proti Spojeným státům. Ministr obrany Amír Chátamí pohrozil, že za nespravedlivou Sulejmáního vraždu bude následovat zničující pomsta na všech, kdo se na ní podíleli a jsou za ni odpovědní. Je v silách Íránu převést silná slovy v činy a Američany nějak citelně zasáhnout?

Obávám se, že v současnosti nemá žádná vláda, íránská, irácká a ani americká situaci pevně pod kontrolou. To, co vidíme na záběrech z Íránu při pohřbu Sulejmáního, je dav lidí, sjednocených bez ohledu na rozdíly, požadujících odplatu. Dav, který může převálcovat jakoukoli vládu, zejména ve státě trpícím dlouhodobými hospodářskými problémy. To znamená, že chladné uvažování je nahrazeno zuřivou touhou po pomstě, a obávám se, že k ní dojde.

Nejde však jen o možnou pomstu. Rovněž v USA jsou titulky amerických deníků plné kritiky Trumpa.

New York Times připomínají, že vyjádření Trumpa o útoku na íránské kulturní památky, které jsou většinou pod ochranou OSN, by bylo možno charakterizovat jako válečný zločin.

Washington Post zase řeší otázku kompetentnosti Trumpových bezpečnostních poradců. Podle tohoto listu bývalý ministr obrany Mattis, který sloužil jako generál v Iráku a Afghánistánu, rezignoval před rokem. Trump se také zbavil třech národních bezpečnostních poradců, generálporučíka Michaela Flynna, generálporučíka H. R. McMastera a Johna Boltona. Na druhou stranu současný poradce pro národní bezpečnost Robert C. O'Brien nastoupil do práce koncem září, když akcelerovalo vyšetřování impeachmentu ve Sněmovně reprezentantů. Je právníkem, který sloužil v americké armádní záloze s malými znalostmi o Íránu nebo Blízkém východě.

Měl by prezident Trump v případě válečného konfliktu podporu u americké veřejnosti?

Připomínají se „starší“ – září, říjen minulého roku po sestřelení dronu USA a útoku na saúdské ropné zařízení – průzkumy veřejného mínění, které říkají, že jen 21 procent Američanů si myslí, že by Spojené státy měly být připraveny na válku s Íránem. Naopak 76 procent si myslí, že k dosažení amerických cílů by měly být použity jiné metody než válka.

Možná, že zásadní je věta: Především se zdá, že Trump nepřemýšlí o strategii odchodu ani ukončení hry.