Co stranu vedlo k tomu podpořit opakovaně jednobarevnou vládu ČSSD? Není z hlediska naplnění programových priorit výhodnější být v koalici? Do jaké míry jste měli možnost ovlivnit směřování kraje?

Tento způsob spolupráce v Kraji Vysočina se osvědčil již po volbách v roce 2008 a díky tomu se dařilo plnit řadu bodů z našeho volebního programu, čili dá se říci, že jsme měli možnost ovlivňovat směřování kraje ke spokojenosti většiny jeho občanů. Může být pravda, že v koalici by se nám to mohlo dařit více, ale je také pravda, že jsme mohli být v opozici, místo nás byla „u toho“ třeba KDU-ČSL a pak jsme z toho našeho programu neprosadili skoro nic.

Co za uplynulé čtyři roky považujete za váš největší úspěch?

Největší úspěch naší spolupráce s ČSSD je stabilizace financí, dá se říci, že po celou dobu této spolupráce kraj hospodařil s přebytkem, za poslední rok 2015 více než jednu miliardu korun. Úspory vždy rozumně investoval zpět tam, kde to pomohlo občanům. Např. do oprav silnic II. a III. tříd, přístrojového vybavení všech pěti krajských nemocnic, Fondu Vysočiny na grantové programy, splátku kontokorentního úvěru a v neposlední řadě značnou část těchto prostředků také převedl do fondu strategických rezerv. Musím zde zmínit i úspěšné čerpání evropských dotací.

Opozice současný model menšinové koalice kritizuje zejména za rozdělování lukrativních postů. Vy konkrétně jste se stal předsedou finančního výboru na Kraji Vysočina. Opozici vadí, že funkci nevykonáváte s ohledem na své další zaměstnání jako neuvolněný, přičemž i vy sám jste ještě před nástupem do funkce říkal, že nelze mít obě práce najednou. Navíc opozice deklarovala, že jsou pozici ochotni zdarma vykonávat. Čím byste tak tuto kritiku vyvrátil?

Ano, to je právo opozice. KSČM také kritizovala v roce 2000 tehdejší složení rady, kdy kromě hejtmana byli dokonce tři náměstci hejtmana a uvolněný předseda bezpečnostní komise. Co se týká mé osoby, nebyl jsem uvolněným předsedou finančního výboru od počátku volebního období, ale byl jsem jím zvolen v průběhu druhé poloviny tohoto období, kdy současný předseda dr. Dobrý rezignoval na tuto funkci ze zdravotních důvodů a já byl naší stranou jako dosavadní člen finančního výboru na ni nominován. V řadě státních podniků mají jejich ředitelé statisícové měsíční platy, milionové odměny a zlaté padáky, a přitom vykazují ztráty, např. České dráhy. Kraj Vysočina naopak od doby zřízení této uvolněné funkce vykazuje v hospodaření každý rok přebytek, proto si myslím, že tuto funkci zachová i po podzimních volbách bez ohledu na to, zda ji obsadí KSČM nebo jiná politická strana. Opozice samozřejmě dnes říká, že by tuto funkci vykonávala zdarma, uvidíme po volbách. V Havlíčkobrodské realitní s.r.o., kterou jsem před lety založil a vybudoval z ní prosperující firmu, jsem dnes pouze jako společník s možností se do ní po ukončení mého působení v politice vrátit. Obchodně ji ale neřídím, vzdal jsem se jednatelství.

O kolik se v tomto volebním období snížila zadluženost kraje a do jaké míry se vám podařilo zlepšit jeho hospodaření?

V tomto volebním období se Kraj Vysočina nezadlužil, pouze využil kontokorentní úvěr od mateřské banky s velmi výhodnou úrokovou sazbou. Ten také z velké části splatil a vytvořil rezervu pro kofinancování evropských projektů pro nově zvolené zastupitelstvo. Už jsem zmínil, že každý rok hospodařil s přebytkem. Dokonce i v pěti krajských nemocnicích, které jsme po vládnutí pravice přebírali značně zadlužené, se v posledních letech daří hospodařit v plusových číslech. Tyto nemocnice platí faktury ve lhůtách splatnosti. Do všech kraj za poslední roky investoval stamiliony do rekonstrukcí pavilonů, výstavby nových, ale i do vybavení přístrojového vybavení na špičkové úrovni.

Co považujete za největší problém kraje a jaký přístup k němu preferujete?

V současnosti největší problém nejen v Kraji Vysočina vidím v akutním nedostatku zdravotníků, nejen lékařů, ale i zdravotních sester a pomocného personálu ve všech pěti krajských nemocnicích. Vzhledem k dobré finanční kondici kraje je bude třeba  lépe finančně motivovat, nabídnout další jejich odborný růst a kvalitnější zázemí, aby ke kraji cítili silnou vazbu, a neměli tak potřebu odcházet jinam.

Vysočina je svým charakterem především krajem venkovským. Jak budete chtít podpořit zemědělce a rozvoj venkova v příštích letech?

Celostátní zemědělská politika včetně nastavených podmínek našich zemědělců při vstupu do EU byla velmi špatná. Díky tomu náš rádoby bramborářský kraj velmi trpí poklesem produkce nejen brambor, ale i hovězího i vepřového masa, pěstují se hlavně řepka a kukuřice – proč asi? Našemu venkovu z pozice kraje bychom chtěli pomoci volbou takových programů, které podpoře venkova svědčí. Např. z Fondu Vysočiny pomocí grantových programů, podporou výstavby čistíren odpadních vod tam, kde ještě chybějí, tvorby územních plánů obcí. Trvale jsme proti rušení pošt v obcích Vysočiny a zužování infrastruktury.

Palčivým problémem kraje je doprava. S tím ale bohužel souvisí také nezaměstnanost a úbytek obyvatelstva. Jaké řešení navrhujete?

Tvorba integrovaného dopravního systému je podmíněna charakterem kraje. Přesto se domnívám, že na jeho tvorbě je třeba intenzivně pokračovat. Naším zájmem je zachování dopravního spojení ze všech koutů kraje nejen do zaměstnání, ale i k lékaři, do škol, za zábavou apod. Vzhledem ke skutečnosti, že Kraj Vysočina tradičně patří k nejzdravějším a nejbezpečnějším (zatím) krajům v republice, je třeba vytvářet podmínky zejména pro mladé lidi, aby po absolvování škol z regionu neodcházeli, ale vraceli se zpět, pracovali zde, zakládali rodiny. To platí i pro možné nově příchozí obyvatele, kteří nemohou bydlet ve velkých aglomeracích z důvodů zdravotních problémů jejich dětí apod. K tomu bude důležité pokračovat v nastolené dobré spolupráci s Hospodářskou komorou Kraje Vysočina, úřadem práce i dalšími k tomu určenými institucemi.