Pane senátore, byl jste proti poskytnutí peněz EU ve výši 90 miliard korun. Jak se díváte na současný progres v této otázce?

Vzápětí po požadavku na půjčku 90 miliard korun jsem odhadoval, že až dojde ke snížení pod polovinu této částky, může dojít ke koaliční shodě na její poskytnutí. Není možné se úplně vyčlenit a nebýt solidární. Neznám důvod, proč měla ČR původně nastavenou částku skoro 2,5krát větší než třeba sousední Polsko. I tak je náklad cca 200 mil. korun ročně na úroky pro ČNB dost velkým zatížením rozpočtu.

Jste pro přímou volbu prezidenta (o volbě ZDE), koho byste na Hradě rád viděl?

Přikládám odkaz na svůj článek s malým odůvodněním, proč budu hlasovat pro přímou volbu prezidenta ZDE.

V současné době má ODS dva potencionální kandidáty. Předsedkyni poslanecké sněmovny Mirku Němcovou a místopředsedu senátu Přemysla Sobotku. Oba dva jsou pro mě vhodnými kandidáty a podpořím toho, kdo zvítězí v primárkách.

V Senátu působíte již čtvrté volební období a právě v souvislosti s přímou volbou prezidenta se znovu vynořují otázky ohledně potřebnosti Senátu. Jak se k tomu stavíte Vy?

Senát působí úspěšně v opravách chyb, které projdou poslaneckou sněmovnou. Naposledy například loterijní zákon. Bez jeho opravy by chybělo ve veřejných rozpočtech jen letos několik miliard. Jeho hlavní funkce ústavní pojistky „zatím“ nebylo třeba a to je dobře. Kdyby nebyl, kdo ví, jak by se ústava už několikrát účelově změnila. Teď uvidíme, jak dopadne změna ústavy ve vztahu k přímé volbě prezidenta.

Nejen Vy, ale celá Vaše rodina má praxi ve školství. Jaký je Váš názor na reformy, jež v této oblasti činí ministr Dobeš?

Pan ministr Dobeš vypouští moc rychle své (nebo svého okolí) nápady a teprve pak je diskutuje. Například odpolední docházka do mateřské školy! Přitom by stačilo povolit zapsání dětí do MŠ o cca 10 procent více, než je kapacita. Do školky někdy nepřijdou všechny zapsané děti. Nemoci, dovolené rodičů, návštěvy babiček atd. snižují reálnou obsazenost školek o 15-25 procent denně. Také nesmyslné požadavky hygieny. Například jedna záchodová mísa na pět dětí, ještě k tomu dětská, dospělé se nepočítají. Copak dítě chodí v pěti letech doma na dětskou mísu? Přezkušování dětí v 5. a 9. ročníku základní školy též považuji za „kšeft“ než za reálnou potřebu. Výstupy z 9. ročníku jsme vždy hodnotili podle úspěšnosti dětí po 1. pololetí na střední škole a na konci 1. ročníku SŠ. Výstupy z 1. stupně ZŠ prověří nástup dětí na druhý stupeň. Ve školství je nutné zaměřit se na procento studujících, na střední školy a vysoké školství. Nevěřím, že přes 90 procent populace může složit maturitní zkoušku na potřebné úrovni, a už vůbec ne tomu, že absolvovat vysokou školu může 70 procent populace, jak je dnes objem VŠ nastaven.

Působíte jako předseda Sdružení pro výstavbu D3 a R4. Jak vypadají přípravy na výstavbu dálnice D3 ve Středočeském kraji v regionu Benešovsko?

V současné době leží u ministra životního prostředí k podpisu Stanovisko MŽP k posouzení vlivu na životní prostředí na „západní“ trasu D3 ve Středočeském kraji. Podpis a vydání stanoviska očekávám v řádu několika dní.

A jak byste hodnotil celkovou dopravní obslužnost ve Vašem regionu?

Dopravní obslužnost je třeba vnímat vždy také ve vztahu k ekonomice. Jestliže kraje doplácejí na 1 km provozované železnice cca 100 Kč a u autobusů pak cca 20 Kč, pak je pravděpodobné, že se dál bude přesouvat regionální doprava osob ze železnice do autobusové dopravy. Má to i další důvod. Zastávky autobusů jsou četnější, blíž k obydlení i cílům. Dneska nikdo nechce chodit na zastávku vlaku 3 až 5 kilometrů, jak tomu bývalo v dobách, kdy autobusy nejezdily. Za stejné peníze by regionální doprava také mohla být hustší, pokud si kraje objednají méně spojů na železnici a více autobusů. V našem regionu je až na sobotní spoje dopravní obslužnost celkem dobrá. V sobotu jsou požadavky na hromadnou dopravu tak nízké, že je velmi problematické držet stejnou hustotu spojů jako ve všední dny a nebo v neděli odpoledne.

Jste starosta Chýnova a senátor za volební obvod Tábor - jaké hlavní problémy sužují zdejší obyvatele?

Stále je ještě největším problémem regionu doprava Tábor – Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí – Soběslav. Je zde však vidět na konec řešení. Dálnici v úseku Tábor – Veselí nad Lužnicí firmy staví intenzivně. Konec výstavby a spuštění do provozu v červnu 2013 je velmi pravděpodobné, a tak se už lidé ani nerozčilují a čekají, že to dopadne. Přeložka komunikace z Plané k dálnici se snad taky povede, obchvaty obcí na trase Tábor – Temelín připravuje kraj za prostředky slíbené JE Temelín. Do dalších komunikací druhých a třetích tříd má letos Jihočeský kraj investovat víc než miliardu korun, což by hodně pomohlo.

Aktivně komunikujete s občany přes naše stránky, což je uživateli-občany vnímáno velmi pozitivně. Mohu se zeptat i Vás, zda jste s naší službou spokojen a zda ji vnímáte jako přínosnou?

Ano, spokojen jsem a službu vnímám jako pro čtenáře přínosnou.