V hale Pavla VI., kterou používá papež pro audience, ležel téměř týden v nainstalovaném betlému Ježíšek na palestinském šátku. Uvedení této expozice, kterou vytvořili dva palestinští umělci z Betléma, jenž leží na okupovaném Západním břehu, se účastnil i papež František. Po několika dnech byl černobílý palestinský šátek odstraněn. Jak si lze počínání Vatikánu v této věci vysvětlit?
Nakonec jenom dobře, je vidět, že ani Vatikán není vůči různým aktivistům imunní. Při otevření druhé fronty v Normandii za 2. světové války byly pozemní operace podpořeny leteckými silami v boji proti Hitlerovi, a to si vyžádalo 20 tisíc civilních obětí. Nikdo by myslím netvrdil, že se spojenci dopouštěli genocidy francouzského lidu. Palestina a Hamás mají situaci stále v rukách. Až propustí všechna rukojmí a vydají vrahy ze 7. října 2023, můžeme si dovolit umravňovat Izrael nějakým mezinárodním tlakem nebo symbolickými akcemi. Do té doby nikoliv. A dokonce není ani možný vznik samostatného Palestinského státu v návaznosti na loňský masakr. Byla by to jakási odměna za zločiny. A to je nepřípustné.
Papež František při zmíněné inauguraci vyzval věřící, aby nezapomněli na „bratry a sestry“ v Betlémě a dalších částech světa, kteří trpí kvůli válce. „Dost bylo války, dost bylo násilí,“ řekl. Čím to, že politikům, kteří do toho mají co mluvit, chybí touha po míru a ochota vyjednávat o ukončení válek, ať už té v Pásmu Gazy nebo na Ukrajině?
Ano, válka je zlo, ale, bohužel, tu stále bude, dokud je hříšný člověk hříšným člověkem. A tak tomu bude až do konce světa. A také nemůžeme komukoliv radit, aby se nebránil. Ukrajina i Izrael mají právo na spravedlivou obranu. Na druhou stranu je třeba si to dobře spočítat. Za druhé světové války to byla několik roků pouze Anglie, která vzdorovala Hitlerovi, který ovládl celou Evropu, měla však výhodu ostrova. Jinak války rozhodují boty na zemi. Doufejme, že se změnou v Bílem domě nastane vůle i síla k dohodě. Uvidíme, jak se předvolební sliby promění v realitu, protože 22. armáda Ukrajiny nepřepere územně sousední 2. armádu na světě, i kdybychom ji zasypali penězi a vším bojovým šrotem, který dochází.
Česká republika se řadí k zemím s nejintenzivnější pomocí napadené Ukrajině. Po téměř třech letech od vypuknutí války však začíná být ve společnosti pozorovatelná nechuť k ukrajinským uprchlíkům. A to i kvůli kriminalitě, která je u nich více vidět, než tomu bylo zpočátku. Máme už považovat několik set tisíc Ukrajinců, kteří sem od února 2022 přišli, za součást naší společnosti, která se už odsud neztratí?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník