V současnosti se pořád mluví o třech procentech hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Je to hodně, nebo málo?
Je to v první řadě nesmysl. Nepotřebujeme to či ono procento, potřebujeme nějakou finanční částku, jež se musí odvíjet od přesně specifikovaných a důkladně ověřených požadavků. Pokud se pleskne obecné procento, nikdo nekontroluje účelnost nákupů, pouze se sleduje, zda se příslušné prachy utratily. Takže pak zde máme blondýnu od Horsta se zlatou kartou, co lítá po obchoďáku a utrácí jako šílená. Ostatně armáda se jí některými – zlé jazyky by řekly všemi – akvizicemi docela podobá.
Můžete dát příklad?
Mohu uvést několik příkladů, které již vícekrát rezonovaly tiskem, aniž byly ministerstvem vyvráceny. Třeba nákup pontonů, které údajně neunesou těžkou bojovou techniku, jež má být právě nakoupena. Nákup transportních letounů s požadovanou možností jejich úpravy na tankování ve vzduchu, jež prý nebude kompatibilní s objednanými stíhacími letouny. Nákup stíhacích letounů, které údajně nebudou moci odstartovat, pokud neobdrží zvláštní povolovací kód. Případně údajný nákup zimních doplňků v době, kdy zima pomalu končí.
Těchto zvěstí se objevilo v poslední době spousty, žijí svým životem a oficiálně je nikdo kvalifikovaně nevysvětluje. A opravdu myslím kvalifikovaně, ne nějaké žvanění „Straky“ či síťových manipulátorů.
Tři procenta jsou přece alespoň nějaký viditelný cíl, jehož plnění je možné kontrolovat...
Tímto způsobem lze zkontrolovat pouze celkové množství peněz bez ohledu na skutečnost, zda byly vynaloženy efektivně, či vysypány do kanálu. Minule jsme si ukázali, že zdvojnásobení peněz na obranu v posledních pěti letech mělo největší efekt v navýšení počtu generálů o třetinu, kdežto počet bojových jednotek se zvedl jen o čtyři procenta. Takže další zvýšení rozpočtu na obranu, nyní o padesát procent za pět let, bude mít efekt jaký? Sto generálů ve zbytečných funkcích? Dokud nebude přesně uvedeno, jaký je cíl směřování, je zbytečné přidávat peníze.
Jste tedy proti zvyšování rozpočtu na obranu? Jsou ona tři procenta tak vysokým číslem?
Zde jste to trefil přesně. Ona tři procenta jsou pouhým číslem, které nic nevypovídá. V roce 1989 se dávalo na obranu asi 6,25 procenta, ovšem za takové množství peněz bylo mnohem více muziky. A sám proti zvyšování budu až do okamžiku, než bude precizně zdůvodněno, za co se ony prostředky doslova a do písmene vydřené z daňových poplatníků utratí.
Lze vůbec srovnávat prostředky z roku 1989 a nyní?
Ale jistě. Za prvé můžeme porovnat základní ukazatele, za druhé můžeme porovnat tehdejší a dnešní pozici armády v evropském měřítku.
Tak srovnávejme...
V pozemním vojsku je to zcela tristní. V roce 1989 jsme měli k dispozici bezmála 200 mechanizovaných rot, 60 průzkumných rot a 240 tankových rot, přičemž více než polovina z nich byla na plných počtech vojáků a více než třetina měla soudobou moderní výzbroj, tedy bojová vozidla pěchoty BVP-1/2, střední tanky T-72M a T-54/55AM1-2. Bylo by možné to specifikovat přesně pro každou rotu zvlášť, ale tolik místa nemáme.
Dnes máme k dispozici celkem čtyři průzkumné, 19 mechanizovaných a tři tankové roty. Soudobou moderní výzbroj má šest mechanizovaných rot s bojovými vozidly Pandur, vše ostatní čeká na modernizaci.
Ovšem v roce 1989 jsme měli ve službě 153 generálů, kdežto nyní máme čtyři desítky. Tehdy jednoho generála na tři a čtvrt roty, dnes jednoho generála na pouhé dvě třetiny roty. Samozřejmě můžeme říkat, že všechno je relativní, ale těch pětkrát více generálů na základní bojovou jednotku prostě neokecáte.
Dobře, a co to druhé srovnání, tedy z hlediska evropského...
V roce 1989 jsme byli v bojové síle asi na stejné úrovni s Polskem a v rámci celé Evropy jsme se sice těsně, ale vešli do první desítky. Kde jsme nyní – ve srovnání s Polskem i celou Evropou – je zbytečné řešit, i kdybychom se počítali dohromady se Slovenskem.
Pravdou je, že téměř žádná armádní zakázka se neobešla bez skandálu, že vůči způsobu nakládání s finančními prostředky na Ministerstvu obrany se vícekrát vymezil Nejvyšší kontrolní úřad. Asi by to opravdu chtělo mýtického Hérakla…
V tomto souzníme. Ovšem obávám se, že onen pověstný hospodářský prostor statkáře Augiáše byl vybraně zařízeným salónem ve srovnání s naším obranným resortem. Nám opravdu nepomůže x procent finančních prostředků, pokud se nevyčistí prostor od zjevných darmožroutů a případné korupce.
Koho máte, co se týče těch darmožroutů, na mysli?
Generály, kteří většinu či celou kariéru proseděli v pražské kanceláři, aniž měli odvelenu brigádu, prapor či jen rotu. Plukovníky bez velitelské praxe na úrovni praporu, roty, a dokonce i čety – takové máme také. Nejméně polovina vysokoškolsky vzdělaných mužů mé generace má větší velitelské zkušenosti než tato tlupa kancelářských lízačů.
Pan premiér i další neustále hovoří o válce. Víte, jak nebezpeční by byli tito uniformovaní klauni pro své podřízené na bojišti? Jakou mají motivaci vojáci u jednotek, když vidí, že kancelářští lízači postupují rychleji v hodnostech a promenádují se v nažehlených maskáčích, aniž jen zdálky zahlédli výcvikový terén, o bojovém nemluvě.
Pochybuji, že by se tito kancelářští generálové či plukovníci nedokázali bojovému nasazení vyhnout...
V tom případě jsou pro armádu zbyteční, takže charakteristika darmožrouta je naplněna. Dotyčný nás nyní stojí na platech a zabezpečení až dva miliony ročně. Po odchodu z armády bude až do smrti dostávat rentu ve výši až milionu korun. Za co? Za čtvrt století válení se v pražské kanceláři…
A řešení?
Atestace. Přísná atestace všech vyšších důstojníků a generálů, ve službě i v záloze. Nemáš odvelenu rotu (samostatnou četu s povinnostmi velitele roty), nebudeš majorem. Nemáš odvelen prapor, nebudeš plukovníkem. Každému, co jeho jest. Velel jsi družstvu – hodnost a plat, případně výsluha poručíka ti bude slušet. I tak by měli více než průměrný vysokoškolsky vzdělaný důchodce, který v minulosti odvelel četu.
To je však retroaktivita...
Za Fialovy vlády přece nic nenormálního. Retroaktivně byli obráni důchodci, a to dokonce s posvěcením soudu. Retroaktivně jsou redukovány důchody bývalých politických představitelů, takže jaký problém s retroaktivitou? Dotyční se do oněch hodností dostali podvodem – buď nesplnili požadovanou velitelskou praxi, nebo jim byla neoprávněně navýšena tabulková hodnost. Že se stali plukovníky v dobré víře? Důchodci vloni také v dobré víře čekali, že stát bude valorizovat podle platných pravidel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Je třeba vydávat tři procenta HDP na obranu?
autor: Jan Rychetský
