Skončí to koncentračními tábory pro běžence a oplocením uvnitř Evropy, říká jasně exministr obrany ČR

10.05.2016 6:42 | Zprávy

ROZHOVOR Je v podstatě jedno, kde se v budoucnu frustrovaní, ale dobře organizovaní, alespoň vírou a imámy z mešit, zabydlí, společnost v Evropě si s nimi nebude vědět rady, říká o přicházejících migrantech z muslimských zemí bývalý ministr obrany a bývalý velvyslanec v Rusku Miroslav Kostelka. „Takže radikální nebo tvrdší opatření jsou asi na místě,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz a dodává, že Evropská unie má smůlu na vedoucí funkcionáře, kteří nesmyslnými opatřeními, jako je platba za nepřijaté migranty, naštvou lidi v členských zemích tak, že budou volat po odchodu z Evropské unie.

Skončí to koncentračními tábory pro běžence a oplocením uvnitř Evropy, říká jasně exministr obrany ČR
Foto: repro foto Youtube
Popisek: Uprchlíci, ilustrační foto

Zdá se, že se trochu mírní vlna migrace ze Sýrie a Iráku, ale naopak sílí migrace ze severní a střední Afriky. Myslíte si, že příliv z Afriky by mohl znamenat v příštích měsících ještě větší nebezpečí?

Migrace jak z Blízkého východu, tak z Afriky obecně bude asi pokračovat. To zmírnění ze Sýrie je trochu dáno snahou Turecka bránit přístupu utečenců ze Sýrie dál. Samozřejmě hodně dělají ploty, které jsou na makedonské hranici a brání v cestě utečencům z Řecka. Ale nemyslím, že to bude trvalé, bude to jen dočasné, pokud se neprovedou další opatření. Nevěřím, že smlouva Evropské unie s Tureckem bude za těch okolností, které jsou, fungovat. Hlavně bychom se měli snažit i v těch dalších situacích řešit pomoc tam, kde problémy vznikají. A domluvit se i se státy severní Afriky na tom, aby běžence nepouštěly dál a dostaly za to určitou kompenzaci.

Neměli bychom se s těmito zeměmi, odkud do Evropy přicházejí migranti, také dohodnout na návratové politice? Zatím moc nefunguje, protože země, odkud pocházejí, je většinou odmítají brát zpátky.

Návratová politika je další problém. Nefunguje, jedná se jen o stovky vrácených, ale o tisíce příchozích, takže ty nepoměry jsou jasné.

Věříte, že by se mohla povést dohoda se zeměmi severní Afriky, aby za určitou kompenzaci nepouštěly běžence do Evropy, podobně jako se Evropa dohodla s Tureckem? Jenže například v Libyi není jediná vláda, takže není jasné, s kým by se vlastně uzavírala dohoda. Ale bezvízový styk bychom jim asi slibovat už neměli?

Přesně tak, v Libyi existují v podstatě dvě vlády, my přesně nevíme, ke které se přikloníme. Je to rozvrácený stát, díky nám, takže bychom se měli snažit, abychom tomuto státu nějakým způsobem pomohli. Zatím pomáháme jen vojensky, jak jsem slyšel o různých silách, které v Libyi fungují. A pokud jde o víza, tak v žádném případě ne. Já jsem i odpůrcem víz pro Turky, podle mého názoru to je věc, která odporuje zásadám pro bezvízový styk, navíc Turci sami vyjadřují svoji neochotu plnit podmínky. Naposledy prezident Erdogan prohlásil, že nezruší kontroverzní protiteroristický zákon.

Představitelé některých členských zemí Evropské unie už kvůli rostoucím obavám z krachu dohody s Tureckem o omezení migrace diskutují o tom, jak si poradit s migrací i bez Turecka. Hledají alternativní možnosti, například že by finanční prostředky slíbené Turkům směřovaly do Řecka. Je možné najít nějaký účinný postup bez Turecka?

Myslím, že smlouva mezi Tureckem a Evropskou unií fungovat nebude. Turci si podle mne penězi z Evropské unie řeší kromě problému s uprchlíky, kterých je tam opravdu hodně, i svoji vnitřní neutěšenou ekonomickou situaci. To, co se tam děje – mám na mysli třeba problém pronásledování novinářů, teď byli například opět zavřeni novináři, kteří informovali o přesunu zbraní do Sýrie, nebo zneužívání protiteroristického zákona v boji proti Kurdům nebo posilování pravomocí Erdogana, snaha o změnu ústavy a vytvoření silného prezidentského vlivu – svědčí o tom, že budou s Tureckem problémy. Myslím, že by bylo daleko lepší dávat peníze státu Evropské unie než se snažit působit tak, jako že Turecko je přidružený stát Evropské unie. To rozhodně není a podle mého názoru nikdy nebude. Alternativní řešení by bylo lepší než domlouvat se s Tureckem.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D. byl položen dotaz

Co přesně je ta neoprávněná činnost pro cizí moc?

A k čemu je tento zákon? Pokud je přeci něco nezákonné, tak na to jsou tresty nebo má trestat nějakou činnost, která není nezákonná? A lze za takovou činnost pak vůbec někoho postihovat, když nedělá nic nezákonného? A ještě by mě zajímalo, jaké tresty za takovou činnost navrhujete?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Andor Šándor: 5 % na obranu? Jen výkřiky, to bychom nezvládli, i kdyby ekonomika šlapala

4:44 Andor Šándor: 5 % na obranu? Jen výkřiky, to bychom nezvládli, i kdyby ekonomika šlapala

Vynakládat pět procent HDP na obranu, nebo vytáhnout učebnice ruštiny? Bezpečnostní expert a bývalý …