Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík připustil, že Slovensko za plyn nakoupený od Ruska bude platit v rublech, pokud to bude nutné. Sulík hovořil o tom, že zhruba 80-85 % plynového importu jde právě z Ruska a on nebude tím, kdo by tyto dodávky ohrozil. O pár hodin později ale otočil, když slovenský premiér Eduard Heger jeho slova odmítl s tím, že Slovensko bude postupovat ve shodě s ostatními zeměmi EU. Maďarský premiér Viktor Orbán o den později prohlásil, že Maďarsko je připraveno platit za plyn v rublech. Podaří se podle vás udržet pracně budovanou jednotnou energetickou politiku EU vůči Rusku, nebo promluví peníze a v některých případech i blížící se, či právě skončené volby?

Na tomto slovenském příkladu je názorně vidět, že vrcholná politicko-mediální reprezentace našich bratrů je – bohužel – stejně jako u nás, pouze lokajem a prodlouženou rukou Washingtonu, Berlína či Bruselu. Ačkoliv se ministr hospodářství pokusil jednat v zájmu slovenské ekonomiky a eliminovat možné negativní dopady na životy občanů, které má zastupovat, tak mu bylo podle všeho jasně naznačeno, řečeno nebo přikázáno, že takhle ne. Pragmatismus a hájení zájmů občanů vlastní země je až na posledním místě.

Zde na prvním místě je totiž umělohmotná jednota s EU momentálně zaštiťovaná společným postupem proti Rusku. S EU sojuzem na věčné časy a nikdy jinak. Pardon, to bylo vlastně s jiným svazem. Nicméně obraťte si znaménka světových stran, převlečte kabáty a uniformy jak generálové Pavlové a jsme zase tam, kde jsme byli. A není to nic moc pěkného.

Zdá se, že Viktor Orbán je jeden z mála, ne-li jediný, vládnoucí politik ze zemí EU, který skutečně bojuje, alespoň v řadě ohledů, za zájmy své země a Maďarů.

Co se týká eurounijní jednoty v zemích s ideálně zvolenými představiteli v rámci politické reprezentace – jako je třeba ta naše – se udržet jistě podaří. Peníze promlouvají vždycky, ale vy zřejmě myslíte peníze, které bude třeba platit za ropu, plyn a další suroviny – a ty z hlediska našich politických představitelů na jejich rozhodování vliv nemají. Ti hrají podle jiných not, peněžních toků a preferencí.

Co se voleb týká, tak slibem neurazíš, tudíž i v tomto kontextu jde mnohé hrát na dvě strany. Ostatně slovy klasika, tuším, že to řekl Mirek Topolánek: Pokud budeme lidem před volbami otevřeně říkat, co máme v plánu, nikdy ve volbách nevyhrajeme.

Maďarské parlamentní volby vyhrál počtvrté v řadě Viktor Orbán a jeho FIDESZ. Sjednocenou opozici navzdory očekáváním snad všech expertů doslova rozdrtil a získal opět ústavní většinu, dokonce s větším počtem mandátů, než měl doposud. „Dosáhli jsme vítězství tak velkého, že ho lze vidět z Měsíce, a určitě je vidět z Bruselu,“ řekl Orbán v projevu. Jak hodnotíte výsledek maďarských voleb vy?

Výsledek voleb navzdory očekávání či vlhkým snům drtivé většiny mediálních propagandistů a zkreslovatelů veřejného mínění dopadl pro Orbána a jeho stranu nad očekávání. Nad očekávání byl i pro mě. Jakkoliv se často oháním citací, že kdyby volby něco změnily, už dávno by je zrušili, tak dle všeho maďarští občané v Orbánovi vidí politika, který nejvíce stojí za jejich zájmy. Respektive, který v první řadě hájí jejich zájmy, a až poté zájmy další.