Co říkáte tomu, jak Tomáš Halík napadl kardinála Duku kvůli tomu, že šel na Hrad a převzal tam od prezidenta Zemana vyznamenání? „Při předávání medaile za podporu Miloše Zemana Milošem Zemanem Dominiku Dukovi jsem si vzpomněl na slova, jimiž jeden papež komentoval úmrtí kardinála Richelieua: Jestliže existuje Bůh, bude mu asi muset pan kardinál hodně vysvětlovat; pokud neexistuje, dělal to výborně,“ napsal Halík Právu na dotaz, co říká na udělení Řádu bílého lva Dukovi. „Myslím, že kardinál Beran i kardinál Tomášek, který se dovedl na konci života statečně postavit nemravné moci, se obracejí v hrobě. Jsem velmi vděčný těm představitelům církve, kteří dali neúčastí na hradních oslavách statečně a jasně najevo, co si myslí o Miloši Zemanovi,“ uvedl Halík a podotkl: „Já bych se styděl převzít od něj vyznamenání. Kardinál Duka však už zřejmě nasedl do vlaku, z něhož už nebude mít odvahu a sílu vystoupit. Je mi to líto.“

Mons. Halík vyslovuje lítost nad skutkem pana kardinála Duky. To je sic pěkné a ušlechtilé, nebo to alespoň má tak vypadat, ale dovolte mi otázku. Nepřipomíná vám to, pane redaktore, kyselé hrozny z Ezopových bajek? 

Já osobně mám z toho radost. Možná jsem příliš velký optimista, ale spatřuji v tom signál, že pan prezident přes všechnu svou často proklamovanou odměřenost vůči církvi přeci jen spatřuje určitou její spjatost s našimi dějinami a kulturou. A jestliže je ochoten předat vyznamenání primasovi české katolické církve, naznačuje tím, že se s církví počítá a že i když je vůči ní osobně vyhraněn, je přesto nějakým způsobem ochoten uznat její užitečnost a význam pro některé obyvatele státu, ve kterém je prezidentem. Jako katolický kněz mám z ocenění někoho, kdo představuje a reprezentuje duchovní směr, do kterého patřím i já, upřímnou radost.

Pater Halík se již v médiích vůči Mons. Dukovi vymezil několikrát a pan kardinál to přešel vždy elegantním mlčením, i když má páky na to Halíka usměrnit – je přeci jeho nadřízeným. Co tím sleduje, se můžeme jen dohadovat, ale já osobně se domnívám, že mu dopřává čas k tomu, aby se vzpamatoval. Jak s tímto časem pater Halík naloží, už je jen jeho problém. Ale – opět můj osobní názor – Halík asi tuto příležitost nevidí, nebo zatím si jí nevšiml. I když jinak je to pán velice všímavý a, jak ve svém komentáři i uvádí, je schopen takových ušlechtilých citů, jako je lítost a stud. I když stud podmiňuje navržením patera Halíka na prezidentské vyznamenání, takže se asi stydět nebude muset alespoň do té doby, dokud bude Miloš Zeman prezidentem ČR.

Ale naznačovat jakousi podobnost mezi kardinály Dukou a Richelieuem nepovažuji za známku velkolepých citů, ale za drzost. Neboť, kdyby byl Mons. Duka podoben onomu kardinálovi z Francie, Halíkovi by bylo tuze ouvej.

A co říkáte aféře Brady a jak se v ní angažuje Daniel Herman?

Aféra Brady je, alespoň tak to vidím já, příležitost pro mnohé namasírovat si vlastní ego a připadá mi to jako kost, kterou hodíme smečce psů, abychom se bavili, jak se o ni rvou. Možná by bylo zajímavé zjistit si, co se dělo během té vydařené taškařice, které se média věnovala na 110 procent, v informačním stínu. To bych viděl jako zajímavý domácí úkol pro nějakého schopného novináře. Přece byste, pane redaktore, nechtěl, abychom si to hledali sami? I když často musíme, protože žurnalisté musí neustále přepočítávat medaile, čestná občanství, klíče od bran a já nevím, co ještě kdo a proč dal strýcovi nestrýcovi pana ministra.

Mám dva spolužáky, o kterých lze říci, že se „profesionálně namočili“ do politiky. Jeden z gymnázia, Jiří Papež, který byl, tuším tři volební období, poslancem a chvíli i stínovým ministrem zemědělství. Možná si kdejaký čtenář řekne, „toho neznám“, což může znamenat, že nic zajímavého nevykonal. Ale vzhledem k tomu, že média se většinou zajímají o senzace a skandály, to znamená, že nevyrobil žádnou ostudu. Zatímco onen druhý spolužák, z kněžského semináře, současný ministr kultury, na nás kouká ze všech médií a myslím, že ještě dlouho bude.