Jak hodnotíte rok 2017 z hlediska české politické scény? Jaké události byly podle vás klíčové? Co lze hodnotit kladně, a co naopak záporně?

Všechna pozornost je soustředěna na to, kdo získá které ministerstvo a poslanecký plat. Ale jak to už bývá, jsou podstatné spíš ty věci, o kterých se nemluví. A to je to, že navzdory výměně ministrů pokračovaly hlavní dlouhodobé trendy.

Za prvé, ve všech evropských zemích včetně České republiky přibývalo muslimů, posilovaly islámské komunity, radikalizovaly se a státní správa jim stále více ustupovala.

Za druhé, ve všech evropských zemích kromě Maďarska, Polska a Rakouska byly stále víc omezovány občanské svobody. Lidé byli stále tvrději postihováni za to, na co mají podle ústav právo, zejména za vyjadřování svých názorů. Česká republika dnes není o mnoho méně svobodná než před rokem, nicméně multikulturní neziskovky přitvrdily. Poprvé od roku 1989 se také stalo, že se do parlamentu dostala fašistická strana. Piráti jsou totiž politickou odnoží bojůvek Antifa, které navazují na Hitlerovy SA z 30. let. Všimněte si, že to v podstatě nikomu nevadí. Jsou bráni jako běžná součást politické scény, dokonce ani nejsou označováni za extremisty.

Za třetí. Pokračuje likvidace menších ekonomik v rámci EU. A v rámci těch ekonomik se hroutí sektor malých firem a živností. Stačí připomenout, kolik živností muselo skončit v České republice.

Ale vždyť české ekonomice se přece dařilo dobře, tvrdí ekonomové…

Jedna věc je, že dobře vycházela souhrnná čísla, korporace zvyšovaly zisky a státní správa měla peněz jako nikdy předtím, takže mohla nabírat nové úředníky jako o závod a přidělovat další stovky milionů politickým neziskovkám.

Ale normálním pracujícím lidem se dobře nedaří. Životní úroveň dosud nedosáhla úrovně před poslední ekonomickou krizí. Ceny potravin se během posledního roku zvýšily o desetinu, tedy podstatně víc než platy. Ceny bytů vyletěly přímo astronomicky, což dramaticky postihuje mladé rodiny. A to jsme na vrcholu hospodářského cyklu. Dokážete si představit, co nastane, až přijde příští krize? Nebo co se stane, až klesne prodej automobilů a korporace přestanou potřebovat české montovny?

Proč je to tak špatné?

Mizí malé české firmy. Nahrazují je kolosy, vesměs v zahraničním vlastnictví. Přitom odjakživa tomu bylo tak, že všechny úspěšné evropské ekonomiky stály na malých firmách, většinou malých výrobních firmách. I když třeba v Bavorsku působí ohromné BMW, je obklopeno ekosférou těch malých firmiček. Ty firmy snadno vznikají, snadno zanikají, ale právě v tom je jejich síla, v tom neustálém pohybu. Prozíravé vlády si dávají pozor, aby neudělaly něco, co by mohlo tohle hemžení malých poškodit.

U nás je to ale přesně naopak. Babiš, Zeman, jeho protikandidáti, ČSSD i Kalouskův pravicový blok jsou na straně korporací. K tomu přistupují evropské regulace, opět šité na míru velkým. V zemi jako ČR by měly každým rokem vznikat tisíce firem, které něco reálného vyrábějí. Jenže u nás firmy spíš zanikají. Místo toho vyrůstají neziskovky a poradenské firmy. Nutným důsledkem je stále chudší země.

Je možné nějak jednoduše vysvětlit, proč je celkové směřování tak negativní?

Ti, co mají moc a peníze, ti se naučili vydělávat na tom, že je stále hůře. A ti dole nemají možnost to změnit.

Jakou to má příčinu?

Za tím je to, že jsme připustili vznik příliš velkých rozdílů mezi lidmi. Postupně se tak vytratila solidarita mezi těmi nahoře a těmi dole. Lidé si už přestali uvědomovat, že jsou spoluobčany a příslušníky stejného národa. Ono je to asi v každé době a každé společnosti tak, že ti dole mají tendenci závidět těm nahoře a ti nahoře mají tendenci pohrdat těmi dole. Ale je normální, aby si v tom uvědomovali, že se navzájem potřebují a aby mezi nimi fungovala nějaká forma soudržnosti. A tohle se rozpadá. Teď po letech to vypadá, že hlavním impulzem k rozpadu společnosti byl vstup do EU. Dnes tu máme Evropany a vlastence, v podstatě dva nepřátelské národy.

SLEDUJTE VIDEO Sestřih nejsledovanějších videí na PL: