Americký prezident Donald Trump nechal zabít elitního íránského generála Kásima Sulejmáního. Podle Trumpa stál Sulejmání v minulosti za zabitím či zmrzačením stovek, ba možná tisíců Američanů. Zároveň byl prý obávanou a zároveň nenáviděnou figurou i v samotném Íránu – obstojí tato argumentace?
To záleží na tom, zda fandíme Íránu nebo Spojeným státům. A taky na tom, zda si myslíme, že je to nekorektní a nezodpovědné porušení jakýchsi abstraktních pravidel pomyslného míru, nebo pokračování už dlouho vedené války, proti nám, tedy Západu, i když takzvaně „hybridní“, takže se nám pořád zdá nebýt válkou. Překvapuje mě, kolik lidí i v Česku se předvedlo, jak vědomě, nebo třeba i podvědomě, fandí Íránu a nenávidí Spojené státy. Překvapilo mě to hlavně u lidí, o nichž jsem se domníval, že poznají rozdíl mezi nedokonalou demokracií snažící se chránit své občany a dokonalou totalitou své občany po tisících masakrující. Zapomínají, že aby to, čemu ještě pořád říkáme západní civilizace, mohlo jakž-takž přežít a pěstovat si gentlemanství, musí za ni někdo s nepřátelskými negentlemany jednat negentlemansky. Na těch vzdálených válečných akcích mě frustruje jen to, že s podobnými negentlemany jednáme pořád gentlemansky, když už okupují naše města a zabíjejí naše lidi, zde, v Evropě. Nebudu tajit svoje přesvědčení, že z pohledu válečného byl tento atentát činem dostatečně odstrašujícím a tím tedy mírotvorným. A těm antiamerikanistům by se slušelo připomenout, a neustále připomínat, že bez Spojených států by se zbytek Západu tomu celému koktejlu vnějších nebezpečí už dávno neubránil.
Čeho mohl Trump zabitím Sulejmáního reálně dosáhnout? Co mohly USA tímto krokem získat?
Dosáhl několika důležitých věcí. V samotném Íránu probudil občany k otevřeným protestům proti režimu, a zdá se, že Sulejmáního následníci se zalekli a nepotlačují je tak krutě, jako ještě nedávno on. Zda protesty povedou až k pádu režimu a nějaké íránské „demokratizaci“ by v této chvíli bylo asi příliš optimistické předvídat. Ale celému „radikálnímu“ islámu – a je jedno, zda sunnitskému nebo šíitskému, oba nás nenávidí stejně – konečně nastavil nějakou hráz, u níž začnou váhat, zda jim ten celosvětový džihád opravdu stojí za to. Do zpráv se zároveň dostávají neradikální islámské státy jako Omán nebo Emiráty a jejich sbližování s Izraelem, nebo zmírňování režimu v Saúdské Arábii. A doma Trump dosáhl toho, že prakticky celá Demokratická strana se nenávistnými výpady proti Trumpovi a sympatiemi k Sulejmánímu „odkopala“ jako organizace veskrze antiamerická, a tudíž normálními svobodymilovnými občany nevolitelná.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban