Vy jste emigroval v roce 1968 do Velké Británie. Co vás k tomu vedlo?
Vedla k tomu samozřejmě bezprostředně sovětská invaze, jako u všech ostatních emigrujících. Já jsem ale neměl tolik strach ze samotné okupace, jako z toho, co by se mohlo ze mě stát jako člověka, tedy charakterově, kdybych neodešel. Viděl jsem to v generaci našich rodičů. Zlomenost, přikrčenost, dvojaké myšlení, strach se zviditelňovat, proto tedy taky snaha v ničem nevynikat. Od roku 64 jsme směli jezdit na Západ, když jsme si vykorespondovali nějaké pozvání, zemědělskou brigádu a podobně, a mně se to podařilo třikrát. Přičichl jsem k opravdové svobodě, ale hlavně k neomezenému přístupu k informacím, zdrojům vědění, které se doma v těch 60. letech taky začínaly otvírat, a věděl jsem, že se opět zavřou.
Jaké máte k této době osobní vzpomínky?
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
_profil_top.jpg)
