Ve vašem senátním volebním programu mě zaujalo, že jste kromě přímé volby starostů i zastáncem referenda. To není teď po Brexitu v určitých politických a společenských kruzích v oblibě, protože podle nich některým věcem prý obyčejní lidé nerozumí? Vy to ale vidíte jinak. Jaké pro to máte argumenty?
V uvozovkách obyčejní lidé, neboli voliči, každého z nás politiků zvolili do nějaké funkce. Kdybychom řekli, že některým věcem nerozumí, tak by nemohly být volby kohokoliv. Nelze upírat lidem právo při rozhodování o zásadních otázkách. Nejsem zastánce toho, aby se dělalo referendum o každé pitomině. Ale třeba vstup, nebo výstup do EU je věc naprosto zásadní. Nelze tedy připustit, aby když se zdá, že lidé v referendu rozhodnou tak, že se to nelíbí těm, co jsou u vlády, referendum nepřicházelo v úvahu. To se mně zdá naprosto nepřijatelné. Když vezmu do důsledků názor, že voliči tomu nerozumí - pak nemá smysl ani volba kohokoliv z nás. Co pak má smysl? Nějaká osvícená diktatura? Vždyť je to popření základních prvků demokracie. Na druhé straně jsem pro přísná pravidla referend. Úplně nejčistší by podle mě bylo, kdyby pro jeho úspěšnost muselo být 50 procent oprávněných voličů.
Není podobná přezíravost nad míněním lidí od některých vrcholných evropských politiků právě tím důvodem, proč Evropská unie prochází krizí důvěry? Kdy se začíná poukazovat na to, že bruselské elity reprezentované Evropskou komisí vymýšlí různé zbytečné podružnosti, přitom jak ukázala migrační vlna, EU si neumí ohlídat svoji vnější hranici, což je poměrně zásadní věc. Myslíte, že právě Brexit je tím výstražným signálem pro evropské politiky?
Ano. Bylo by dobré, kdyby to tím výstražným signálem bylo. Ale bohužel to zatím nevidím. Je pravda, že Evropa si neumí ohlídat svoji vlastní hranici. Když vznikal Schengen, tak se říkalo, že volný pohyb osob je umožněn proto, že ta vnější hranice bude ostře hlídána. Ta přezíravost je samozřejmě velký problém, kdy se dívají na lidi jako na méněcenné, že do toho nemají co mluvit. Je to podobné jako u těch, co říkají našim lidem o nevhodnosti referenda, tak zase v Bruselu přehlížejí hlasy některých zemí. Viníkem Brexitu není podle mě Farage ani Johnson. Je to tím, jak je Evropská unie vedena. Kdyby byla vedena dobře, žádný Brexit není.
Starosta Chrastavy Michael Canov
Možná, že je to i tím, že Evropská komise není nikým vlastně volená?
To s tím souvisí. Regulují každou pitomost. A pak u zásadních věcí to nefunguje.
Starostou Chrastavy jste od roku 2002. Za tu dobu jste zažil mnohé. Byl nejdramatičtějším dnem vašeho starostování 7. srpen 2010, kdy přišla velká voda? Jak na tento den vzpomínáte?
Vzpomínám od samého počátku. Když se mně ve čtyři ráno zdálo, že mluví městský rozhlas. A on skutečně mluvil. To byla první vlna. Pak přišla dopoledne kolem jedenácté druhá. A to bylo drama. Bál jsem se o lidské životy. Nadějí pro mě bylo, když jsem uslyšel vrtulníky. Do té doby jsem si myslel, že v Chrastavě bude obětí poměrně dost. Takže jednoznačně to byl nejdramatičtější den.
Jak je na tom vaše město teď po šesti letech?
Z povodňových akcí je opraveno prakticky všechno. Paradoxně se do povodňových akcí nějakým omylem nedostala Liberecká ulice, ze které se celý den při povodni hlásil redaktor České televize. Ta se opravuje teď. Řada věcí je úplně nových. Chrastava vypadá lépe než před povodněmi. Dalo to hodně práce a úsilí. Chtěl bych poděkovat všem, kdo nám při povodních i po nich pomohli.
I letos se Chrastava ocitla v pozornosti i celostátních médií ohledně událostí kolem Výchovného ústavu. Po odvolání ředitelky Sochorové jste se jednoznačně postavil na její stranu i ostatních pracovníků ústavu. Proč? A jak to celé zpětně hodnotíte?
Půl století tady ten ústav fungoval. Město z toho nadšeno nebylo, ale brali jsme to jako hotovou věc. Spolupráce s vedením ústavu byla vždycky výborná. Najednou se vytvořila hrozná aféra z ničeho. Za ty samé věci, za které byla paní ředitelka prokazatelně chválená, byla odejita. Celé to považuji za hrozně nešťastnou akci od ministerstva školství i od paní ministryně sociálních věcí. Ústav byl veden dobře a podle zákona. Když se oháněli Českou státní inspekcí - tak pokud se podíváte na její poslední oficiální zprávu, tak podle ní bylo všechno v pořádku. Na druhou stranu, když už se tak stalo, tak jsem rád, že tu budou děti jen do patnácti let, a ne do osmnácti jako dosud, a pouze s ústavní výchovou.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz
Výměna manželek
Myslíte, že je problém v pořadu? A co třeba sociální sítě, kam rodiče často dávají fotky svých dětí bez jejich souhlasu? Nebo třeba videa, která s nimi točí a dávají na internet? To nemyslíte, že je třeba řešit spíš, než jeden pořad?
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Další články z rubriky
18:01 Jednosměrná jízda. Co bude, až si Česko zničí průmysl
INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Co bude, až v Česku skončí průmysl? Ekonomka Markéta Šichtařová nemá do…
- 7:45 Obrovský průšvih na obraně. Musela to podepsat uniforma. Jde o tankový prapor. Historik Fidler tne do živého
- 18:00 Odvetné kroky. Okamura by vůči Ukrajině nejednal v rukavičkách
- 13:55 Ukrajina se připravila o 20 miliard. „Absurdní, že to musím říkat já.“ Kateřina Konečná a drahý plyn
- 7:45 Prezident se zase „vyznamenal“, média to nezajímá. Ale do Klause i Zemana kopali ostošest
- 4:44 Jan Campbell pro PL: Jak vyhrát volby? Strachem. Demokracií určitě ne
