Na setkání s prezidentem Zemanem tento týden při jeho návštěvě jste si vzal placku s Václavem Havlem. Z toho usuzuji, že si ze tří českých prezidentů nejvíce ceníte právě Václava Havla. Proč?

Myslím si, že Václav Havel - i přes různé chyby, které jsou mu vytýkány - měl několik vlastností velmi vhodných pro českého prezidenta. Velká míra osobní statečnosti a důraz na lidská práva. Ať už v České republice, či kdekoliv ve světě.

Po Václavu Havlovi se stal prezidentem Václav Klaus, kterého na sociální síti označujete jako sběratele titulů a per. Nyní se kritizuje odklon naší zahraniční politiky od té, kterou symbolizoval Václav Havel s apelem na lidská práva. Podílel se na tomto posunu už Václav Klaus?

Václav Klaus je ve světě znám především svým pobytem v Chile jako sběratel tužek. Alespoň ale dělal jednu věc. Že nešel aktivně proti politice lidských práv. Což u Miloše Zemana ten pocit nemám. Vyjadřuje se vyloženě - třeba ohledně Ukrajiny, což je pro mě citlivá záležitost, neb jde o blízký evropský stát - způsobem, který bych od českého prezidenta neočekával.

Miloš Zeman bývá svými odpůrci označován jako příliš proruský. Je takový?

Nejsem zahraničně politický komentátor, ale zdá se mi, že tato vazba je tam poměrně silná. Což je jedna z věcí, kterou vidím jako značně problematickou.

Rozebírá se jeho výrok o finlandizaci. Mluvčí Hradu Ovčáček jej vysvětluje jako most mezi zeměmi, jaký je váš výklad?

To je snaha zahladit stopy tohoto výroku v České republice. Finlandizace je jasný pojem, který nastal po druhé světové válce, kdy bylo Finsko v podstatě uvrženo do pozice jakéhosi protektorátu Ruska. O tom, jakou bude mít Finsko zahraniční politiku, se rozhodovalo v Moskvě. Takže to není žádný most mezi zeměmi. Znamená to, že se ta země stane protektorátem cizího státu.