Rusko začalo ve válce proti Ukrajině nasazovat větší počty vojáků z Korejské lidově demokratické republiky (KLDR). Jak to může ovlivnit průběh konfliktu?

Informace o počtech nasazených vojáků z KLDR se různí. Nejčastěji se udává číslo 11 tisíc. Nicméně není jasné, kde a v jakých počtech jsou či mohou být nasazováni na frontě. Poslední informace je o jejich účasti na bojích u Sudži a na severu Ukrajinou obsazeného území Kurské oblasti. Jejich přítomnost na frontě odpovídá obsahu smlouvy mezi Ruskou federací (RF) a KLDR o komplexním strategickém partnerství, kdy KLDR dodává do Ruska vojenský materiál a Rusko umožňuje zapojení speciálních jednotek KLDR do boje s cílem získat reálné bojové zkušenosti. Pro Rusko má jejich nasazení zatím spíše propagandisticko-psychologický význam. Obyvatelstvu Ruska se tím naznačuje „nejsme v tom sami“.

Nicméně pokud je na ukrajinské frontě nasazeno něco přes 600 tisíc ruských vojáků, tak 11 tisíc Severokorejců celkové výsledky války neovlivní. I když v konkrétní operaci jejich zapojení může nepochybně význam mít. Při posuzování celkového významu situace nesmíme zapomínat, že na straně Ukrajiny bojuje zhruba 20 tisíc dobrovolníků z celého světa, mezi kterými jsou i bývalí vojáci či „vojáci na dovolené“ z členských států Severoatlantické aliance (NATO). Náhodná úmrtí i vysokých důstojníků NATO při nehodách v poslední době mohou vyvolat otázku, zda se stávají oběťmi ruských raket na Ukrajině.

Neměl by to být pro USA a Evropu impuls pro poslání vojenského kontingentu na Ukrajinu a jeho zapojení do bojů?

Specialisté z členských států NATO cvičí v současnosti ukrajinské vojáky i na Ukrajině a působí rovněž jako poradci či coby dobrovolníci se zapojují přímo do bojů na frontě. Ruská strana již několikrát publikovala informaci o počtech padlých cizinců, a i kdyby tato čísla byla nadsazená, ukazuje to na reálné zapojení Západu do konfliktu na Ukrajině. Vojáci KLDR z tohoto hlediska nepředstavují nic převratného, byť public relations (PR) okolo toho je značné. Vyslat na Ukrajinu vojenský kontingent ze států NATO bez podepsání příměří s Ruskem může znamenat třetí světovou válku. Vzhledem k tomu, že cílem Západu na Ukrajině je oslabit Rusko a vyhnout se jaderné válce, je to málo pravděpodobné.

Jaký je podle vás nejpravděpodobnější scénář vývoje zapojení USA pod taktovkou Donalda Trumpa, co se týče války na Ukrajině?

Pro pochopení je nutné vidět rozložení sil v USA, respektive ekonomické zájmy, které determinují chování jednotlivých aktérů. Finanční struktury představované takzvaným hlubinným státem (deep state) podporovaly Demokratickou stranu, kdežto průmyslové kruhy USA stály za Trumpem. USA řeší dilema, zda udržovat dolar jako světovou měnu, což odpovídá zájmům finanční oligarchie, nebo se pokusit o reindustrializaci USA, jak to deklaroval Trump. Podle některých odborníků nelze řešit oba úkoly zároveň. Banky z USA skoupily dluhy Ukrajiny, část financí byla investovaná do nákupu půdy na Ukrajině a do těžebního průmyslu. Neúspěch Ukrajiny na frontě se pro ně stal reálnou hrozbou, že přijdou o své investice, a proto podpořily nakonec Republikánskou stranu v čele s Trumpem, který slibuje ukončení války.