Dnešní vydání Týdne v médiích začíná Petr Žantovský u osoby moderátora veřejnoprávní České televize Václava Moravce. K rukám etické komise ČT se dostal moment z Otázek Václava Moravce z 26. ledna, kdy Moravec použil v rámci debaty přirovnání s Hitlerem. Moravec podle etické komise neporušil povinnost nestranného vystupování v diskusi, ale použití přirovnání označila za nevhodné. Ke srovnání došlo v pořadu, kde byla hostem Kateřina Konečná, předsedkyně hnutí Stačilo!, během debaty o tom, jak probíhalo zvolení Roberta Fica slovenským premiérem. Moravec odkázal na to, že i Adolf Hitler byl ve třicátých letech demokraticky zvolen. „To je hodně odpudivé srovnání, které jako by mělo v druhém plánu naznačit, že Fico je diktátor, že se od něj zřejmě dají očekávat nějaké pogromy na někoho, třeba na progresivisty. Že se jistě taky dají očekávat koncentrační tábory a také výbojné války, protože Slovensko přece potřebuje více životního prostoru. Tyhle všechny nesmysly mohly člověka napadnout, když poslouchal tohle odporné srovnání voleb Fica a voleb Hitlera,“ komentuje to Žantovský.
Prospěl Otakar Foltýn svou činností ve funkci vládního zmocněnce premiéru Fialovi?Anketa
Etická komise ČT si podle Žantovského ve svém verdiktu zahrála na chytrou horákyni, když řekla, že by se to dělat nemělo, ale nic dalšího z Moravcova výroku nevyvodila. „Takhle banálně na tuto činnost pana Moravce opravdu nelze nahlížet. Jako když o Václavu Klausovi řekl, že to je Putinův gubernátor, a zase se nic nestalo. Tento člověk, tak jako mnoho jiných před ním a jistě i po něm, si z té obrazovky udělal vlastní výkladní skříň a prezentuje v ní své vlastní názory. A protože je dost inteligentní, tak je dokáže zabalit do hodně neprůhledných šatiček, a tím dosahuje psycholgického působení na diváka,“ vadí Žantovskému. Další problém spatřuje mediální analytik v tom, že v ČT se o slovenském premiérovi diskutuje tónem, který považuje za nepřátelský. „Je to mimořádně nevhodné a nepřijatelné, protože redaktor České televize tady není od toho, aby dělal dějiny a stavěl českou zahraniční politiku, ale od toho, aby zachycoval, co se děje, a dával slovo těm, kteří něčemu rozumějí. Na rozdíl od některých redaktorů,“ říká Žantovský.
Moravcův výrok považuje za smutnou kauzu dokazující, že rekonstrukce České televize ještě zdaleka nebyla dokončena, a to i přes odchod některých významných tváří, jakými byli Nora Fridrichová nebo Marek Wollner. „Václav Moravec jako jeden ze symbolů toho, do jakých špatných konců to Česká televize dotáhla, zůstává stále hvězdou, která se každou neděli naparuje na obrazovce a poučuje občany, co si mají myslet,“ říká mediální analytik. Vzpomíná na starší propagační znělku k pořadu Otázky Václava Moravce, která byla natočena tak, že na obrazovce se objevila Moravcova tvář a moderátor na sklo napsal svůj vlastní autogram.
V nových Otázkách Václava Moravce Moravec mluví sám o sobě ve třetí osobě a říká divákům, že se dozvědí, o čem budou mluvit celý příští týden. Tím podle Žantovského naplňuje manipulační techniku znavou „agenda setting“ neboli nastolování agendy. „Všechny definice této manipulační techniky, která je zkoumána už desítky let, vyjadřují názor, že člověku nelze vnutit myšlenku nebo názor, ale lze ho donutit, aby o určitých tématech přemýšlel. A dalšími různými ponoukacími způsoby ho tlačit ke způsobu, jakými o těch tématech přemýšlí. To je prosím pěkně manipulace jak vyšitá, ať se na mě pan Moravec zlobí, nebo nezlobí, je to skutečnost,“ říká mediální odborník. Znělka poté byla stažena, podle Žantovského je možné, že na to ČT někdo upozornil. V paměti však zůstává. „Suma sumárum, tenhle trapas Václava Moravce byl oceněn-neoceněn chytrou horákyní v podobě etického panelu a divák z toho zase nic nemá, ani to, že by se tam třeba střídali moderátoři, abysme měli před očima nějakou konkurenci. Ne, tady je svatý moderátor, který má neohrozitelné místo, a já za sebe jako za diváka a poplatníka konstatuji vrcholnou nespokojenost,“ uzavírá Moravcovu kauzu Žantovský.
Kdo je tady nepřítel?
Na začátku druhé pasáže Týdne v médiích vyslovil Petr Žantovský přání, aby nebyl vnímán jako nějaký zarytý nepřítel publicisty a komentátora Alexandra Mitrofanova. I tento týden se ale věnuje jeho článku. „Nedělá mi vůbec dobře, že se ve svém novinářském snažení za ta léta tak strašně proměnil z inteligentního, korektního a celkem nestranného novináře v sekerníka, který by si asi pranic nezadal se svými předchůdci z padesátých let. Stejně jako minulý týden musím vyzvednout jeho rubriku Očima Saši Mitrofanova, tentokrát se článek jmenuje Po lopatě,“ říká Žantovský. Datum publikace článku, tedy 25. února, je podle mediálního analytika snad až symbolické, protože se jedná o výročí tzv. Vítězného února, kdy komunisté dovršili svůj převrat v Československu. „Mitrofanov konstatuje, že k současnému stavu světa a naší roli v něm se vyjádřil prezident Pavel a také premiér Fiala. Zabývá se hlavně premiérovým projevem a říká, že bychom měli zásadně navýšit výdaje na vlastní obranu na minimálně tři procenta HDP. To jsou takové věty, které slýcháme kolem nás nejen od Fialy nebo Trumpa, ale od kdekoho dalšího, zejména od novinářů, kteří se chtějí zalíbit Fialovi, což je zřejmě tento případ,“ míní mediální odborník.
Se čtenáři ParlamentníchListů.cz se Žantovský chce podělit o citaci Mitrofanova, která ho prý dostala na záda. Ti, kteří pamatují totalitní režim, by se podle Žantovského měli zamyslet nad tím, co jim následující slova připomínají: „Kdo v Česku bude i nadále podporovat Rusko, přímo či nepřímo, se sám zařazuje na stranu nepřítele. Kdo v Česku bude i nadále slepě podporovat všechno, co dělá Trump ve vztazích s Ruskem, což jsou zatím jen pukrlata před agresorem a drbání Putina po zádech, se sám zařazuje na stranu nepřítele. Kdo v Česku bude i nadále tupit snahu státu zbrojit, jak jen to bude možné, a místo toho bude lovit volební hlasy slibováním nereálných sociálních výhod, se sám zařazuje na stranu nepřítele.“
Žantovský přidává ještě jednu citaci: „Neznamená to, že má být zakázáno podporovat Rusko, omdlévat nadšením z každého Trumpova pšouknutí či razit hesla typu Bydlení je naše zbrojení. Jen to bude znamenat, že spoluobčané s těmito postoji budou pracovat ve prospěch světa, ve kterém bude Česko součástí rusko-čínského evropského skanzenu.“ To podle mediálního analytika nejen že vůbec není novinářské vyjádření, nýbrž ryze propagandistické, ale také je z něj cítit míra nepřátelství, zavilosti a zloby. „Něco takového jsme čítali v heslech typu ‚psovi psí smrt‘, což psalo Rudé právo na margo politických odsouzenců ve Slánského procesu,“ poukazuje Žantovský. Podle něj se s touto rétorikou dostáváme do neuvěřitelného extrému, ke kterému se dobře hodí citát z jedné písně Jarka Nohavici „Narozen v komunismu, umřu v komunismu“.
„Bojím se, že má pravdu,“ dodává Žantovský.
Začalo oživování Milionu chvilek pro demokracii
Máte strach z rostoucích volebních výsledků AfD?Anketa
Žantovský se v této souvislosti vrací na začátek roku 2023 k televizní předvolební prezidentské debatě mezi Andrejem Babišem a Petrem Pavlem, moderované redaktorem ČT Martinem Řezníčkem. Zde i v případě Bartoníčkova rozhovoru s novým šéfem Milionu chvilek Lukášem Hilpertem podle Žantovského tazatelé kladli návodné otázky, které poskytovaly respondentovi velký prostor k libovolnému vlastnímu vyjádření, které nebylo nijak zpochybňováno. Důvody by se přitom podle Žantovského rozhodně našly. „Například když zástupce Chvilek říká větu: ‚Chceme upozornit například na to, že řada státních symbolů v podstatě ztratila skutečný obsah, protože je různé subjekty využily k propagaci svých politických cílů. Chceme otevřít diskusi o tom, co znamená být vlastenec nebo patriot.‘ To je věta vět, abych tak řekl. To znamená, že když nějaký člověk z Milionu chvilek bude držet státní vlajku, je to v pořádku, a když drží českou vlajku nějaký člověk na shromáždění organizovaném třeba Jindřichem Rajchlem, je to v nepořádku. Protože v jednom případě je to užití a v druhém zneužití,“ ukazuje Žantovský na jednu z problematických pasáží a klade otázku, proč se redaktor Radek Bartoníček na takovou zvláštní dilematickou situaci nového vůdce Milionu chvilek nezeptal.
Takových míst bychom v článku našli velmi mnoho, říká Žantovský. Vrací se ke shromáždění Společně za Ukrajinu, které proběhlo minulou neděli v Praze. Kromě nového šéfa Milionu chvilek Hilperta na něm promluvili třeba ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek nebo Mikuláš Kroupa z Paměti národa a samozřejmě prezident Petr Pavel. „Je to naprosto ryzí a typická propaganda, která má podržet na světle světa spolek, který mezitím z toho světla víceméně vymizel. „Jejich poslední hojně vytrubovaná akce – demonstrace u České televize – měla řádově tak desítky účastníků a těžko říct, kolik z nich byli organizátoři a kolik byli opravdoví účastníci se zájmem o věc,“ podotýká mediální odborník. Milion chvilek, který svého času za vlády Andreje Babiše umně využíval vypjaté antibabišovské nálady ke svolání tří obřích shromáždění, je podle Žantovského už jen dávnou minulostí. „Po neslavném odchodu pana Mináře z čela se vytratil Milion chvilek i z našich očí a žádná velká škoda asi pociťována není,“ říká. Článek Radka Bartoníčka vnímá jako pokus tento stav změnit.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Novotný