Zanedlouho to bude sto let od vzniku Československa. Pamětníci k tomuto výročí říkají, že není co slavit, když ta republika už stejně neexistuje, a ta zbylá je – dle hlasu lidu – rozkradená a rozprodaná. Je podle vás důvod 28. října slavit?

Vždy je dobré na takovou historickou událost vzpomínat. Přitom je však třeba si také uvědomit, co se odehrávalo špatně, kdo a proč to způsobil. To vše hlavně proto, aby se tomu špatnému v současnosti i v budoucnosti zabránilo.

Co si jako člověk z nejzasvěcenějších, armádní generál, exministr obrany a bývalý náčelník generálního štábu, myslíte o tom, jakou roli během těch sto let sehrála naše armáda?

Armáda je ve všech zemích významným činitelem při jejich vývoji. Špatné však je, že je zpravidla řízena politickými představiteli státu nebo i ze zahraničí a chyby zůstávají zpravidla na armádě.

Při nedávném osmdesátém výročí Mnichovské dohody, dříve se také říkalo Mnichovského diktátu, se objevily protichůdné názory na to, jak si měla tehdejší československá armáda počínat. Šlo většinou o vyjádření historiků. Jaký pohled na to má člověk, který ví z vlastní zkušenosti, jaké to je být na vrcholku armádní hierarchie, a dokáže si představit, jak by se události odvíjely v případě, že by se Československo rozhodlo bránit své hranice?

Situace byla opravdu složitá. Měli jsme se bránit a chybou bylo, že jsme nezískali spojence. Vinou byla i diplomatická nerozhodnost našich tehdejších politiků. Je složité domýšlet důsledky a porovnávat je nyní s područím Protektorátu Čechy a Morava. Bez vlastního odporu však utrpěla své i morálka našich občanů.

Po vzniku republiky jsme museli s Němci bojovat o naše pohraniční území, z nichž nás později vyhnali, nakonec o pár let později zase my je. Nyní žijeme v mírové koexistenci, německé podniky zainvestovaly naši porevoluční obnovu. Máme dvojaký vztah k Angele Merkelové vzhledem k migraci. Co z minulosti mají Češi vážně prožívat, co vnímat s chladnou hlavou a čeho se do budoucna bát? Dá se ještě mluvit o „nevyřízených účtech“ s Němci?

Historie je důležitá, ale do nekonečna ji řešit, je tak trochu zbytečné. Pokud jsou důkazy o případném ekonomickém zneužívání našich současných vztahů, tak bychom se měli účinně bránit. Ale to je výhradně záležitost našich vlád.