V komunálních volbách se budete ucházet o místa v ostravském zastupitelstvu. S jakými prioritami chcete začít oslovovat voliče? Svobodní vešli ve známost především díky kritice EU, to ale s komunální úrovní příliš společného nemá, či ano?

V současné chvíli se problematika EU přímo dotýká fungování každé, i té nejmenší, obce. V rozhovorech se starosty a zastupiteli obcí v Moravskoslezském kraji se neustále setkávám s kritikou EU, a to zejména ve vztahu k dotační politice. Uznávám, mnohé z negativ dotační politiky v rámci strukturálních fondů vznikly z popudu české strany. To však neobhajuje nesmyslnost přerozdělování peněz v rámci států Evropské unie. Při pohledu na rozpočty a aktivitu většiny měst to vypadá, že si bez dotace z EU neumíme koupit ani toaletní papír na školní WC. A to přeci není pravda. Místo hledání efektivnosti při nakládání s finančními prostředky – tzn. potřebujeme opravit školku, hledáme úspory – se hledá dotační titul a platíme za poradenství apod.

Je však nutno říci, že téma EU není jediným hlavním tématem Svobodným, ale jedním z mnoha. V rámci komunální politiky se jedná např. o snižování daňového zatížení občanů, snižování zadlužování, uvolnění konkurence.

V Ostravě jdeme do komunálních voleb s několika tématy, které budou představeny na tiskové besedě. Proto si dovolím pouze naznačit – snížení nákladů občanů Ostravy na život ve městě, zpřístupnění úřadu magistrátu, ale i městských obvodů tak, aby si lidé mohli vyřídit základní záležitosti i mimo v současné chvíli zažité úřední hodiny.

Jak nahlížíte na současné vedení ostravské radnice?

V současné chvíli vládne koalice ČSSD a ODS. Tzn. dvě strany, které mají mít zcela odlišný filozofický základ. Přesto si již druhé období notují. Letošní rok je o to specifičtější, když primátor byl vyloučen z ČSSD, přesto však je stále v čele rady. Další náměstci byli vyloučeni či vystoupili ze strany (jak na straně sociálních demokratů, tak ODS), a přesto stále v radě sedí. Další radní jsou velice často zmiňování v kauze Dědic – korupční kauza v oblasti získávání a zadávání veřejných zakázek, ovlivňování výběru osob do statutárních orgánů a další ovlivňování rozhodování veřejných institucí. Přesto se všichni tváří, že je vše v pořádku. Toto je pro mě nepředstavitelné porušení samotných pravidel slušného chování. Současní představitelé snad nemohou výraznějším způsobem občanům města dát najevo, jak na ně kašlou. Použil bych expresivnější výraz, ale nesnižuji se na úroveň mluvy současných ostravských zastupitelů.

V jarních volbách do Evropského parlamentu zaznamenala vaše strana dosud největší úspěch, když získala post jednoho europoslance pro předsedu Petra Macha. Tím se Svobodným ve větší míře otevřel i přístup do médií. Dá se toho podle vás využít i v jiných volbách, třeba právě v komunálu?

Přístup do médií je v rámci politiky jedním ze stěžejních pilířů pro prosazování vlastních myšlenek a hlavně seznamování občanů s těmito myšlenkami. Média v současné chvíli mohou tzv. udělat politika, ale také jej mohou zničit. Stačí se podívat na mediální masáže některých televizí a novin, které vedly k úspěchu či neúspěchu ve volbách. Nejedná se samozřejmě o jediné důvody, proč někteří uspěli, či neuspěli, avšak s možností vstupu do médií se v rámci politického klání bojuje mnohem lépe.

Prostřednictvím médií se tak o Svobodných alespoň začalo hovořit a mnozí lidé si uvědomili, že dát hlas Svobodným není již zahození hlasu do koše. Těší mě, když se občas v rámci diskusí objeví zmínka v rámci volitelnosti některých stran, takže pro pravicového voliče jsou zde právě Svobodní.

Jak známo, u Svobodných se kandidátky sestavují v primárkách mezi členy a příznivci. Neskýtá to ale rizika, že bude na kandidátní listině řada lidí, kteří nejsou voličům známí, a ti kvůli tomu mohou dát přednost jiným stranám?

Rozlišení známý a neznámý kandidát je velice ošemetné. Pro někoho může být např. primář chirurgie známou osobností, pro jiného neznámou. Totéž se týká některých výrazných aktivistů. Opět ten, kdo se zajímá o danou problematiku, tuto osobu zná, ostatní nikoli. Snaha získat do čela kandidátek obecně známé osoby – herce, zpěváky – je dle mého názoru mnohem nebezpečnější.

Věřím, že oslovujeme občany České republiky programem, a je jedno, jestli tento program a myšlenky Svobodných zní z úst populárního zpěváka či např. středoškolského učitele.

Komunální volby jsou ještě velice zvláštní v tom, že nutí kandidující strany sestavit kandidátní listiny z kolemjdoucích občanů. Současný zákon totiž výrazným způsobem znevýhodňuje neúplné kandidátní listiny. Domnívám se, že se jedná o nesmysl, který zvýhodňuje velké strany.

Podobný způsob sestavení kandidátky si nedávno ve vnitrostranickém referendu vybrali členové ČSSD. Referendum dalo také zelenou čtyřicetiprocentní kvótě pro povinné zařazení druhého pohlaví na kandidátku. Souhlasíte s tím? Není to správný způsob, jak bojovat proti často převážně mužskému složení?

Při sestavování kandidátek se doporučuje dodržet některá pravidla – např. střídání mužů a žen, kombinace mladších kandidátů se staršími, míchání lidí s vysokoškolským titulem s těmi bez vysokoškolského vzdělání. Jedná se vlastně o hru, jak ošálit voliče.

Jsem přesvědčen, že by samotní kandidáti neměli být obsazování na základě titulu MUDr., Ing. či –ová. Ženy, které se chtějí zapojit do politiky, toto učiní. Nepotřebují k tomu kvóty. Být ženou, cítil bych se tímto nařízením dotčen. Tato pravidla jakoby říkala, že ženy jsou neschopné se prosadit. S tímto však nesouhlasím. Pokud se ženy nemohou prosadit z důvodu uzavřenosti politické strany, kdy muži v této straně jsou natolik zaostalí, že ženu neakceptují, poté jsem přesvědčen, že tyto ženy mají svobodnou volbu vstoupit do jiné politické strany a prosadit se tam.