Už desátý měsíc se potýkáme s koronavirovou nákazou. Očekáváte ještě těžké chvíle?

Vzhledem k dosavadnímu vývoji po vánočním a novoročním rozvolnění očekávám ještě nárůst případů onemocnění, těžkých stavů nejen u nejrizikovějších skupin občanů, ale bohužel i zbytečných úmrtí. Zvlášť proto, že se lidé samozřejmě s čím dál menší ochotou podrobují restriktivním opatřením. Trvá to prostě už moc dlouho.

Nyní se mluví o chebské nemocnici, kde je zdravotnický personál totálně vyčerpaný. Primář interního oddělení této nemocnice Stanislav Adamec dokonce pro úterní MF Dnes uvedl, že jsou nuceni selektovat pacienty, které dají na intenzivní péči a které nechají na standardním oddělení prakticky umírat na těžký covidový zápal plic. Jak se vám tyto zprávy čtou?

To jsou velmi špatné, ale více méně očekávané zprávy. Nárůst případů nákazy s sebou přináší i více hospitalizovaných a těch, kteří potřebují intenzivní péči. Pan primář si dovolil tyto věci otevřeně pojmenovat, ale v podstatě nevíme, jestli se něco podobného neodehrává i v jiných zdravotnických zařízeních.

Pandemie totiž odhalila v plné nahotě dlouhodobé problémy českého zdravotnictví – podfinancování, neuvážené rušení akutních lůžek a nedostatek zdravotnického personálu. Lékařů a sester bylo v některých nemocnicích málo již před koronavirovou krizí. Značnou část odpovědnosti  za tento neutěšený stav nesou pravicové vlády, ale i ty následující problém řešily pomalu a polovičatě.

Vy jste z Náchoda, máte informace jaká je situace v náchodské nemocnici?

Byla jsem dlouholetou zastupitelkou města Náchoda a i dnes se samozřejmě o situaci v oblastní nemocnici, která je největší po Fakultní nemocnici v Hradci Králové, zajímám. Také u nás v Královéhradeckém kraji trpíme v důsledku karantén, nutnosti ošetřování kvůli zavřeným školám a nárůstu pacientů nedostatkem personálu. Kraj vyzývá dobrovolníky, v Náchodě již před Vánoci pomáhala armáda i studenti místní zdravotnické školy.

Aktuálně  pan starosta vyzval „silné chlapy“ ku pomoci. Náchodská nemocnice prošla nedávno velmi potřebnou rozsáhlou, více než miliardovou rekonstrukcí. Nejen já jsem ale upozorňovala na to, že moderní stavba a přístroje nestačí, musí zde být také ti, kteří budou pacienty léčit. Investice do lidí je ale složitější než do betonu. Pandemie tedy opět dlouhodobě nedostatečně řešený problém zdůraznila.

Jak se v době, kdy počty nakažených opět trhají rekordy, díváte na demonstrace podobné té víkendové v Praze na Staroměstském náměstí?

Obecně podporuji dodržování všech vládních nařízení, byť jsou velmi omezující a nepříjemná. Není to žádný výmysl „chorých mozků“, které se rozhodly jen tak pro zábavu brát lidem svobodu a poškozovat ekonomiku naší země. Obdobná a někdy i tvrdší opatření museli nařídit a trvat na jejich dodržování po celém světě. V době nouzového stavu se takováto akce neměla vůbec uskutečnit a jen doufám, že nikdo z účastníků bez roušek a rozestupů neonemocní a nebude potřebovat hospitalizaci. Ne kvůli nim samým, ale kvůli kolabujícímu zdravotnímu systému a zdravotníkům na pokraji sil.