Čeští vládní politici oznámili, že za výbuchy skladu ve Vrběticích v roce 2014 mohou ruští agenti. Jak moc vás takové oznámení překvapilo?
Samozřejmě to bylo překvapení a šok, protože celou dobu se předpokládalo, že šlo o nehodu při nějaké neopatrné manipulaci. A teď jsme se dozvěděli, že šlo o důsledek nějaké cílené sabotáže jiné země, takže je to překvapivé a šokující. Když první emoce opadnou, člověk si vše začne zasazovat do nějakého kontextu a uvědomí si, co se v té době dělo jinde. A také si uvědomí, že sledujeme gradující soupeření velmocí, takže zase ze zpětného pohledu to až tolik překvapivé není.
Jak velkou roli v celém konfliktu podle vás hraje souboj velmocí vzhledem k tomu, že server Seznamzpravy.cz přišel s informací, že Rusové nechali sklad vybuchnout, aby zabránili dodávce zbraní do Sýrie a na Ukrajinu?
Osobně už několik minut poté, co šokující zpráva přišla, napadlo mě právě spojení s Ukrajinou, protože na podzim 2014 probíhaly nejtěžší boje mezi ukrajinskou armádou na straně jedné a proruskými separatisty a neoznačenými ruskými vojáky na straně druhé. Kyjevská vláda v té době nakupovala munici, kde se dalo, a cokoliv, co mělo vojenskou hodnotu. Je známo, že některé české firmy dodávaly na Ukrajinu, takže Rusové mohli dospět k závěru, že to musejí nějakým způsobem zarazit.
Potom se objevily další zprávy, že do toho měl být zapojen i bulharský překupník Emilian Gebrev (majitel zbrojařské firmy Dunarit, pozn. red.), na kterého možná celá akce cílila, a že ve skutečnosti Rusové neměli za úkol vyhodit do vzduchu celé skladiště, to se stát nemělo. Podle toho, co se dnes objevilo, snad umístili nástražné nebo časované výbušné zařízení, které mělo pravděpodobně explodovat jindy a jinde a zlikvidovat jmenovaného překupníka zbraní. Jenže se to zjevně nějak nepovedlo a explodovalo to přímo ve skladišti.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová