Nedaleko Varšavy se začátkem listopadu sejdou bývalí ruští poslanci a další opoziční politici a aktivisté, aby jednali o odporu vůči režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a možném převzetí moci po jeho pádu. V pátek o tom na svých internetových stránkách píše polský list Rzeczpospolita. Jde o proces, jenž by mohl ruského prezidenta reálně ohrozit?
Má cenu pořádat demonstrace proti vládě?Anketa
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu mluvil v pátek po telefonu se svým americkým protějškem Lloydem Austinem. Hovořili o mezinárodní bezpečnosti a situaci Ukrajině, uvedla ruská agentura RIA Novosti. Dá se to označit za komunikační průlom?
Takto by to nenazval, to je spíše na nějaký mediální titulek, ale přece jen můžeme mít radost alespoň z toho prostého faktu, že obě strany spolu mluví. A je jasné, že těmto vrcholným rozhovorům mezi ministry, musela předcházet vzájemná komunikace na nižší úrovni. Lze to tedy vnímat pozitivně.
Zatímco sankce proti Rusku od invaze na Ukrajinu narušují světový obchod, Bruno Le Maire prohlásil, že se obává posílení ekonomické moci Spojených států na úkor Evropy. Bojí se, že ozbrojený konflikt skončí oslabenou Evropou a americkou ekonomickou nadvládou. Sám prezident Emmanuel Macron v předešlých dnech kritizoval konkrétně americký byznys s plynem a ve stejném duchu se vyjádřil rovněž německý ministr hospodářství Roberta Habeck, který americké ceny nazval „astronomickými“. Jak vnímáte tyto hlasy ze dvou nejsilnějších zemí EU?
Pokud jde o německého ministra Habecka, který si plete základní ekonomické pojmy, tak tam bych to snad ani komentoval nechtěl. Ale francouzská politika věčné nespokojenosti vůči USA, to není žádná novinka, ta se praktikuje v podstatě už od časů, kdy se stal francouzským prezidentem Charles de Gaulle.
Dobrá, ale nehřeší Američané poněkud na to, že v Evropě prakticky nemají konkurenci – pokud jde o plyn?
Já nabídnu plně jiný pohled. Uvědomme si, že 30 procent plynu, který se momentálně nachází v tankerech, je ruské provenience. Přece to, že plyn neteče jedním konkrétním potrubím, to nemá na celosvětový byznys reálně skoro žádný vliv.
To jenom tady u nás ti, co neumějí vládnout, tak všechno svádějí na to, že někdo někde otočil kohoutkem.
Fotogalerie: - Fischer kandiduje
Maďarský premiér Viktor Orbán navrhuje, aby mírový dialog vedly USA a Rusko, tedy Američané místo Ukrajiny. Souhlasíte s tím? A není to poněkud nefér vůči Ukrajině, nebylo by to pak to známé – o nás, bez nás?
Tak to nepochybně. Z historie všichni víme, co to byla Mnichovská dohoda a jak strašně dopadla. Navíc tehdy šlo o podstatně menší množství lidí na podstatně menším území než dnes v případě Ukrajiny. A jak se ukázalo během konfliktu, tak Ukrajinci to berou jako krevní mstu. A jednat za někoho, kdo vede krevní mstu, by mi přišlo mírně řečeno přitroublé.
Psali jsme:
Američané se rozhodli ve vypjaté mezinárodní situaci připomenout své síly jaderného odstrašení. V Arabském moři nechali vynořit ponorku USS West Virginia a vydali zprávu, že ji navštívil americký velitel CENTCOMu (centrálního velitelství americké armády) generál Erik Kurilla. Informovala o tom agentura AP. Vy jste zažil část té éry studené války, v těchto dnech si připomínáme 60 let od karibské krize. Tehdy byl svět patrně nejblíž jaderné válce, a americký prezident Joe Biden nyní tvrdí, že dnešní situace už dospěla do téhož bodu. Jak to vidíte vy?
Joe Biden naivně předpokládá, že lidé vědí, co to vůbec karibská krize byla, protože pro většinu je to něco mezi příchodem Cyrila a Metoděje a Bílou horou, pokud mám použít český příměr. Biden má především velký strach, že v listopadu prohraje a že jeho politická strategie se prostě zhroutí. A vzhledem k tomu politickému nesouladu, který v USA dlouhodobě panuje, podle mě vážně hrozí, že Američané ztratí ve světě nejenom svůj kredit, ale taky moc.
Městský soud v Petrohradě ve čtvrtek rozhodl, že několikaletá blokáda tohoto města během druhé světové války byla genocidou. V soudním verdiktu ale zazněla také pozoruhodná informace, že se na tehdejších zločinech proti lidskosti podíleli i Češi. V oficiálním tiskovém oznámení soudu na síti Telegram se potom píše o „vojenských formacích Belgie, Itálie, Španělska, Lotyšska, Nizozemska, Norska, Polska, Finska, Francie a Česka“ jakožto o německých přisluhovačích. Co na to říkáte?
Nejsem sice historik s nadstandardními znalostmi tohoto období, nicméně z toho, co vím, tak v protektorátu existovalo pouze tzv. Vládní vojsko, které se neúčastnilo žádných válečných akcí. Na frontu se Češi mohli dostat pouze za podmínky, že přijali německé občanství. Čeští občané tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava nejenže nerukovali do německých jednotek, ale neměli na německé straně ani dobrovolnické jednotky jako jiné evropské národy. Jde tedy podle mého o naprostý nonsens, ale co čekat od Ruska jiného, když jsme momentálně na seznamu nepřátelských zemí společně s USA.
Psali jsme:
autor: Tomáš Procházka
