Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa při jednání sněmovního podvýboru pro justici ke kauze možného ovlivňování soudců Hradem uvedl, že mu Miloš Zeman opakovaně naznačoval, že by mohla přijít odměna v podobě jmenování předsedou Ústavního soudu. Co tomu říkáte, je to problém?

Je s podivem, že se Josef Baxa neohradil hned, ale vystoupil, až je zřejmé, že jej prezident předsedou Ústavního soudu nejmenuje. Též nezhodnotil své schůzky s prezidentem i jinými, které nesouvisely s řízením Nejvyššího správního soudu, ať jde o výběr soudců Ústavního soudu, nebo předsedy Nejvyššího soudu.

Sám Baxa řekl, že za přímý nátlak by Zemanovo jednání neoznačil, jisté náznaky „výměnného obchodu“ však v celé věci spatřuje. Pokud k tomu došlo, je taková věc důstojná prezidenta republiky? Má tvrzení Josefa Baxy, pokud není podpořeno pevnými důkazy, nějakou váhu? Co by se nyní mělo stát?

Nechci se nechat zatáhnout do kauzy Josefa Baxy. Nemohu jeho slova hodnotit, aniž bych nepřihlédl k tomu, že Josef Baxa v letech 1999–2002 zásadně narušil ústavní dělbu moci, když coby soudce Krajského soudu v Plzni působil jako náměstek ministra spravedlnosti, přestože Ústava zakazuje soudcům funkce ve veřejné správě, kam patří i ministerstva. Nesoudil, ale pobíral plat soudce krajského soudu, který je vyšší než plat náměstka ministra. Když předseda Krajského soudu v Plzni Jiří Šilhavý za tuto neústavnost na něj podal kárnou žalobu, byl Šilhavý ministrem spravedlnosti Otakarem Motejlem odvolán. Nový předseda pak kárnou žalobu stáhl. Baxovi již nikdo nestál v cestě jeho náměstkování na ministerstvu.