Kvóty na přerozdělování uprchlíků byly loni v EU předmětem sporu. Nyní se o nich zase mluví. Kam se od doby sporů posunulo uvažování o tomto principu?

Příliš velký posun nevidím. Pokud sleduji zahraniční média, jsou pro ně kvóty marginální věc. Myslím si, že cílem kvót není, aby tady uprchlíci zůstali, spíše jde o administrativní zpracování azylového řízení. Západní politici si nemyslí, že uprchlíci podle kvót zůstanou v daných zemích, tedy i u nás. Kvóty jsou mnohem větší téma, než by si reálně zasloužily.

Jak se podle vás bude vyvíjet situace v Evropě, když už je tady přes milion migrantů a další stále přicházejí?

Jde o dynamický problém; ani závazky, ke kterým se většina zemí zavázala, se neplní. Byly schváleny finance na vytvoření hotspotů v Řecku, ale bylo jich posláno málo a velká část států hraje mrtvého brouka. Mnohem větší význam bude mít, jak dopadne jednání s Tureckem.

Je nějaká možnost udržet azylanty třeba podle kvót v místě, pokud Schengen zůstane zachován?

Jde o to, že v rámci azylového řízení získají dávku v té zemi, kde dostanou azyl. To může fungovat jako prostředek, aby v takové zemi zůstali – asi není pravděpodobné, že se někdo bude snažit s českou dávkou fungovat v Německu, protože tam jsou náklady vyšší. Plány na to ale zatím nejsou na stole.

Angela Merkelová prohlásila, že chce příliv imigrantů do Německa omezit. Jak taková regulace může vypadat?

Podle posledních čísel se v Německu změnil poměr Syřanů vůči lidem ze zemí, které nepředstavují nárok na získání statutu uprchlíka. To je tedy jednoduché řešení regulace – pokud budou efektivněji vracet ty, co nemají nárok na azyl. Ekonomicky je ale paradoxem, že ekonomičtí migranti tak budou postiženi nejvíc, i když jsou třeba vhodnější k integraci. Jsou to často lidé, kteří nemají zásadní problém s jazykem. Dnes nejvíce proklínaná ekonomická imigrace je historicky pozitivní.

Německá ekonomika má dlouholetou dobrou zkušenost s ekonomickou imigrací. Co ale může znamenat současný příchod milionu migrantů s problematickou kvalifikací?

Ze starších studií vždy vychází, že migrace je pro ekonomiku pozitivní, ale to je způsobeno tím, že přicházeli lidé, které země potřebovaly. Hodnotit, jak dopadne současná imigrace, je ale dost obtížné, protože nevíme, jakou mají imigranti kvalifikaci. Další problém je administrativní začleňování lidí do evropských systémů. I ty kvalifikované totiž bude obtížné do nich začlenit. To je něco úplně jiného než ekonomická migrace. A navíc teď nevíme, jaký bude další vývoj. Většina Syřanů se bude po skončení války chtít vrátit; a pro firmu, která do jejich kvalifikace investovala, to může být třeba za pět let problém. A navíc – i když se nebudou chtít vracet sami, budou muset odejít, protože jim skončí status uprchlíka.

Je tady nějaký katastrofický scénář, pokud jde o integraci migrantů?

Katastrofický scénář může naznačit nedávná švédská studie, která řešila otázky integrace. Ukázalo se v ní, že u některých skupin může hledání práce trvat velmi dlouho, až sedm let. To může být jádrem selhání systému, protože během tak dlouhé doby lidé ztratí pracovní návyky, stanou se nezaměstnatelnými a zůstanou na bedrech státu. Pokud je nebudeme umět ekonomicky integrovat, stát je bude muset živit. To může být jádrem černého scénáře. Z podobných studií zaměřených na domácí obyvatele vyplývá, že nezaměstnanost se velmi negativně na jednotlivci projeví už za dobu jednoho roku. Co když je pak imigrant nezaměstnaný pět let? Pak hrozí mimo jiné i radikalizace takových lidí.

Co může pro Evropskou unii znamenat, když Německo jako její „tahoun“ integraci nezvládne?

Německo je země, která je motorem Evropy. Je to země, která tlačí na soudržnost a integraci. Byl by to problém pro celou Evropskou unii. Německá ekonomika je navíc nejrychleji rostoucí a táhne své obchodní partnery, tedy i nás, a ztráta tohoto partnera by pro nás byla velmi špatná.

Mluví se i o ohrožení Schengenu. Do jaké míry hrozí, že přestane fungovat, a co by to přineslo?

Viděl jsem studii francouzské vlády, ze které vyplynulo, že Schengen pro Francii znamená zhruba 1 % HDP; Francie je relativně uzavřená. My bychom ztratili pravděpodobně mnohem víc. Pro firmy jakákoli hodina čekání na hranicích znamená náklady, a tedy ztráty. Schengen je navíc věc, u níž se opravdu všichni shodnou, že je to jednoznačné pozitivum EU, kdybychom se vzdali Schengenu, posílí to euroskeptiky.

Lze přizpůsobit integraci imigrantů tak, aby nevznikla ghetta?

Právě proto se Němci orientují na kvóty. Sami totiž mají kvóty doma, mají kvóty mezi spolkovými zeměmi, regiony i jednotlivými městy. Není to samospasitelné, ale nevznikají ghetta jako ve Francii. Další důležitá věc je dát lidem nějakou perspektivu. Příkladem mohou být Spojené státy, které jsou schopny migraci ekonomicky vytěžit, dát imigrantům šanci, pokud se zapojí do společnosti. Ve francouzských ghettech často lidé nemají reálnou šanci získat slušné zaměstnání a uplatnit se ve společnosti.

Jak by se měla ekonomika nastavovat na podmínky nové situace?

To závisí na tom, kdo by měl být integrován, jakou má kvalifikaci a jakou práci je schopen vykonávat. Česká hospodářská komora udělala průzkum a podle něj jsou firmy schopné zaměstnat jisté množství uprchlíků. Ideální uprchlík pro českou ekonomiku může být někdo, kdo třeba studoval v některé zemi bývalého východního bloku. Má s námi zkušenost. Snadné začlenění může být i pro člověka, který má sice nízkou kvalifikaci, ale je ochotný pracovat a může kvalifikaci získat. Problém je v tom, že je to velmi individuální.

Měl by takový proces centrálně koordinovat stát, nebo je cestou spíše uvolnění administrativních bariér a volný průběh?

U administrativních bariér je to otázka. Třeba u lékařů atestace mají smysl. V Německu se zvažovala varianta, že by uvolnili možnost zaměstnávat uprchlíky za menší než minimální mzdu. To ale narušuje systém a poškodilo by to Němce, kteří by jim konkurovali. U nás to řeší instituce jako MPSV, hospodářská komora nebo asociace firem, které znají potřeby odvětví. Firma může říci, kolik má míst, ale pak je potřeba instituce, která vyřeší jazykovou bariéru apod.

Některé firmy už přišly s tím, že by uprchlíky zaměstnaly, například Škoda Auto. Myslíte, že mají takový krok promyšlený, nebo šlo jen o proklamace?

Pokud jde o Škodovku, ta má zkušenosti, nabízí jednoduché manuální práce a může to pro ni být schůdnější než pro malou firmu. Pro velkou firmu, která má zaměstnance z různých kulturních prostředí, to může být relativně snadné, protože už má zavedené postupy začlenění.

Velká většina prognóz vývoje uprchlické krize je skeptická nebo katastrofická. Můžete jako ekonom nabídnout nějakou „světlejší vizi“?

Často se mluví o tom, že jsme vyklidili trhy, kde působilo socialistické Československo. Můžeme ale říct, že Česká republika kontakty stále má a zprostředkovávají je právě lidé, kteří za minulého režimu vystudovali v ČSSR a vrátili se do své vlasti. Jde o země, kde je důležitý osobní kontakt. Lze tedy uvažovat, že, pokud konflikt skončí a Sýrie se začne obnovovat, pro českou ekonomiku tam budou příležitosti. Umíme dodávat investiční celky apod. V té době tam pravděpodobně nebude fungovat systém veřejných zakázek, ale půjde spíše o kontakty. Pokud se tam bude někdo vracet s pozitivní vzpomínkou na Českou republiku, může to znamenat plus pro náš export. A navíc člověk, který se úspěšně u nás integruje a pak se vrátí, se může stát jakýmsi styčným důstojníkem pro naše firmy. Je možné, že budoucí ministr hospodářství Sýrie je dnes v nějakém uprchlickém táboře.