Jak zastavit migraci. Nad tím si lámou hlavu mnozí. Vy jste na svém blogu předložil ekonomický návod jak to udělat. V čem spočívá?

Jsem poněkud konsternován lehkostí, s jakou i někteří ekonomicky vzdělaní lidé hovoří o uzavírání hranic a podobných opatřeních. To určité zděšení má více důvodů. Za prvé, myslím, si neumějí ani vzdáleně představit, kolik by stálo skutečně precizní uzavření vnějších hranic Evropské unie. Nehledě už ani na problematiku Schengenu, kterou teď ponechám stranou. To by již byla jen dílčí komplikace mezi mnoha daleko většími. Vytvořit neprodyšnou hranici je nesmírně náročné. Jak budete zavírat nejkratší a nejzranitelnější prostory, začnou se rodit další a další, sice náročnější, nákladnější a rizikovější, ale to zjevně v této celkově vypjaté době nehraje zase tak velkou roli. Abyste dosáhl úspěchu, budete muset postupně a za vysokých nákladů uzavřít celé hranice, které jsou navíc z nemalé části mořské. Což je problém sám o sobě.

Za druhé budete muset zavést nepoměrně přísnější kontroly zboží v mezinárodním obchodu. Začnete na vnější hranici. Samozřejmě, zde je zboží do jisté míry kontrolováno i nyní, ale ve chvíli, kdy budete stále více uzavírat hranice jako takové, bude se zvyšovat tlak na pašování lidí sofistikovanějšími postupy. Takže budete muset vytvořit přiměřeně přísnější, zdlouhavější, lidsky a administrativně náročnější, a především daleko dražší způsob, než jaký existuje nyní.

Za třetí to nutně povede k přinejmenším částečnému uzavírání vnitřních hranic v Unii. Což jsou další a další náklady.

Za čtvrté, což je úplně nejhorší, v konečné fázi budete stát před v podstatě neřešitelným problémem. Jakékoliv zdi a obrany nemají smysl, dokud při jejich obraně nejste ochotni použít zbraně. Takže když na sociálních sítích čtu naše odborníky na problematiku všeho, jak navrhují potápět čluny s migranty kulometnou palbou, pak bych skutečně chtěl vidět, kdo se k těm kulometům postaví a zmáčkne spoušť. Nejsem žádný velký odborník na evropské armády, ale dost pochybuji, že by oplývaly lidmi, kteří by něco takového byli ochotni udělat. A i kdyby. Jaké by to mělo následky? Představte si Evropu, kterou se potuluje třeba padesát tisíc mužů uvyklých střílet na čluny na volném moři nebo se zkušeností se střelbou do neozbrojeného davu. Vytvořili bychom si obrovský bezpečnostní a společenský problém. Párkrát jsem o podobných věcech diskutoval s přáteli na anglických univerzitách a jejich zkušenosti s vojáky, kteří prošli Ulsterem a občanskou válkou v Severním Irsku, jsou přinejmenším velmi varující.

A jaké je tedy to ekonomické řešení?

Hodně se mluví o zesílení pomoci Africe a některým asijským zemím, ale to je podle mne jen další varianta cesty do pekel. Ve skutečnosti, co opravdu potřebujeme a co by pomohlo, to jsou dvě věci. Za prvé, skutečně svobodný mezinárodní obchod, který nebude diskriminovat rozvojové země. Odbourání bariér, prostě kdybychom si konečně přestali hrát na toho, kdo chce volný obchod, a konečně bychom s tím začali. Když přestaneme zaplavovat rozvojové země našimi zemědělskými přebytky za babku, protože dotovanými, vytvoříme krátkodobou kalamitní situaci, ale neuvěřitelně nakopneme tamní ekonomiky. Když odbouráme obchodní překážky třeba i na zboží, které se dosud v těch zemích ani nevyrábí, bude to lepší lákadlo pro soukromé investory než co jiného. Nechme je už konečně, ať se živí sami bez našich rad a peněz. Plaťme jim ty peníze raději za zboží, za služby, za potraviny, za ovoce – ale férově a tak, aby to nebylo zkresleno našim dotačním systémem. První výsledky se projeví za několik málo let.

A pokud do něčeho dávat skutečné peníze a skutečně poskytovat reálnou pomoc, pak jen a pouze do vzdělání. Čím více žen a dívek v rozvojových zemích bude umět číst, psát a počítat, čím více jich získá i nějaké vyšší a kvalitnější vzdělání, tím nižší bude v těchto zemích porodnost, tím pomaleji poroste počet obyvatel, tím rychleji se sníží migrační tlak. To jsou mnohokrát ověřené vztahy – vzdělání rovná se nižší porodnost. Takže nic složitého. Evropští spotřebitelé by to možná částečně zaplatili v nějakém růstu cen, asi by to mělo určitý dopad na zaměstnanost v Unii, ale to jsou věci, které by se rychle vyrovnaly.