Chcete, aby se Slovensko začalo připravovat na Slovexit. Je to opravdu tak vážné?

Stoprocentně ano. Naše strana Zdravý rozum čekala na eurovolby a myslela si, že se rozmnoží síly zdravého rozumu. Doufali jsme, že se Evropský parlament odideologizuje od extrémisticky levicově zeleného nátěru. Bohužel se to nepodařilo. Když si někdo libuje v tom, že se posílilo křídlo národních stran, tak jde jen o kecy, abychom byli uspokojení.

Do čela Evropské komise byla opět zvolena Ursula von der Leyneová. Co vy na to?

Vzal jste mi to z úst. Je jasné, že jsme prohráli. Co dál k tomu říct…

Někteří slovenští podnikatelé, kteří celkem pozitivně vnímají vaše názory, mi řekli, že odchod Slovenska z Evropské unie by byl velkou chybou…

Chápu to, protože podnikatelé, co obchodují s Evropskou unií (EU), chtějí zůstat v území volného obchodu. Nicméně je třeba si uvědomit, že na jedné straně jsou zájmy podnikatelů, a na druhé zájmy státu. Jsme přesvědčení, že EU tak či tak zkrachuje. Vždyť nemůže přežít Green Deal v dnešní podobě – a Leyenová řekla, že Green Deal bude pokračovat. Takže jedna věc je momentální nastavení obchodníků a podnikatelů, kteří profitují z fondů EU, ale jsou zde i firmy, které z toho nemají nic. Teď zkrachovala jedna obrovská slovenská firma, která měla převážnou část filiálek na východě. Ta mince má dvě strany.

Ztratili jsme potravinovou soběstačnost. Kulturní povědomí je v prachu. Slovensko vymírá a tenhle fakt nahrazuje filozofie LGBT. Hlavní je, že Slovexit nepřipravujeme na tento rok, ale na období, kdy všechny projevy hospodářského krachu budou jasně zřetelné. Prostě, chceme být připravení.

Na druhou stranu je třeba říci, že ani Brexit se neodehrál ze dne na den. Předcházela mu velká diskuse a Nigel Farage o tom i v Evropském parlamentu mluvil dost dlouho. Pro Slovensko je velmi důležitá kultura, svoboda a suverenita. Tu potravinovou soběstačnost jsme měli, ale už ji nemáme. Jsme energeticky soběstační, ale zvyšují se u nás ceny energie. Jsme kolonií. Jsme obrovskou montážní halou pro automobilky, ale výzkum a vývoj je jinde.

Abych zčásti upokojil i obavy našich podnikatelů, tak máme něco, co se jmenuje Evropské sdružení volného obchodu (ESVO). Tato organizace vznikla v roce 1960 jako protiváha tehdejšího Evropského hospodářského společenství (EHS). A Evropská unie uzavřela s ESVO smlouvu o vytvoření společného evropského hospodářského prostoru. Jsme tedy součástí evropského jednotného trhu. Proč jen zčásti? Nevěřím, že proces Slovexitu by byl ze strany Bruselu korektní. Jsme malá země a oni ji/nás budou chtít exemplárně potrestat. U Velké Británie to až tak nešlo, vždyť londýnské City je důležitým světovým finančním centrem. Slovensko či Maďarsko jsou ale malé země.

Nedávno jste o Slovexitu měli tiskovku. Na Slovensku jsou prý největší opozicí současné vlády média. Kolik novinářů tam přišlo?

Média nepřišla. Obsah tiskové konference pro ně byl asi dost nestravitelný. Vždy se k nám média stavěla velmi nevlídně. Byli jsme dlouhodobě ostrakizováni a dokonce jsme nebyli schopni prosadit reklamu na facebooku. Když jsem se dostal do celoplošných médií, tak mi kradli čas. Média jsou k nám nevlídná.

Svalování neúspěchu na druhé vám nepomůže. Když jsem vás sledoval při domlouvání spolupráce se sousedními státy, nebylo to dobré. Jak daleko jste pokročili v jednáních?

Ohledně přípravy na Slovexit jsme zatím nic neudělali, vždyť je to čerstvé. A jestli hovoříte obecně o opozici proti Evropské unii, tak je to problematické tím, že nemáme jako strana zastoupení v Evropském parlamentu. Jsme mladá strana a všichni nás dávají na okraj.

Na druhou stranu, můžu říct, že jsme na Slovensku byli prvním subjektem, jenž se masivně postavil proti Green Dealu. Dokonce jsem u nás dostal přezdívku Mr. CO2. A je velkým úspěchem, že si tuto agendu postupně osvojilo mnoho ostatních stran u nás. Takže se můžeme cítit ukřivdění, že jsme s tím začali a ostatní z toho žijí, ale pakliže se bavíme o výsledném efektu, tak jsme ho dosáhli, a nejen na Slovensku. Záměr se podařil!

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal ohledně ruské ropy opakovaně diskutoval se slovenským protějškem Robertem Ficem. Tomu prý sdělil, že není ohrožena energetická bezpečnost Slovenska a Evropy a že se evropské státy stejně zavázaly hledat mimo ruské zdroje fosilních paliv, takže by tak měly činit a nevyhrožovat Ukrajině. Jaký je váš postoj?

Jde o zasahování do našich vnitřních záležitostí. Co má ukrajinský premiér co mluvit o tom, jestli je, či není ohrožená naše energetická bezpečnost. Když to řekneme my, tak asi víme, proč to říkáme. Co nám má zrovna on do toho co kecat. On ví, jak je nastavená technologie Slovnaftu? To je strašná drzost, ve které Ukrajina pokračuje. Co je to za arogantního hlupáka?

Ok. Takže na tomto základě navrhnu našemu premiérovi, ať sdělí ukrajinskému premiérovi, že je Rusové neohrožují.

Ukrajina je ve válce. Chce od celého světa pomoc, ale chová se velmi suverénně. Často se však dozvídáme o tamních korupčních aférách. Jak to vidíte?

Všiml jsem si toho. Nicméně ani Američané nevědí, kde končí na Ukrajinu dodané americké zbraně. Prý na ně vytvořili čárové kódy, na Ukrajině se to načetlo a pak se s tím bojovalo. Nicméně stal se z toho následně obrovský chaos a bordel. Prostě je to nekontrolovatelné. Nevíme, kolik z těch zbraní, teď mluvím o samopalech, kulometech, protitankových střelách a tak dále, co měly jít na Ukrajinu, skončí v Jemenu, Mali, Súdánu a v rukách Hizballáhu. Není v tom přehled.

A přiznejme si, že Ukrajina je nejzkorumpovanější zemí v Evropě a možná i na světě. Takže nečekejte, že všechna ta finanční či vojenská pomoc skončí na frontě. Naopak. Oni nevědí, kde to skončí. Samozřejmě, jinak je tomu u těžkých zbraní. Tam je ten přehled možný.

Nedávno v Praze proběhla propagační akce 3. ukrajinské útočné brigády alias pluku Azov. V mnoha evropských městech bylo tomuto setkání zamezeno. Jak moc je to pro Čechy nebezpečné?

Azov dnes spadá pod velení ozbrojených sil Ukrajiny. To není obdoba bývalých wagnerovců. Pokud se snažili nabrat mladé Ukrajince, aby sloužili v armádě své země, tak bych to nevnímal jako přímé bezpečnostní riziko. Ruskou federaci to přímo neohrožuje. Ukrajinců, kteří se vyhýbají branné povinnosti, je po Evropě mnoho. Nevidím v tom problém.

Šturmování do války nyní utichlo hlavně kvůli olympiádě ve Francii…

Musím vás přerušit. Není to olympiádou. Je to hlavně tím, že Joe Biden odstoupil a že Kamala Harrisová čeká na svou šanci. Problém je v tom, že pakliže vyhraje Donald Trump, což se za běžných okolností stane, tak se toho mnoho změní. Všichni víme, že Trump tu válku nechce. Jakákoliv eskalace konfliktu ze strany EU by se stala otevřenou provokací proti Trumpovi. Když se stane prezidentem, tak to nezůstane bez odezvy i vůči Evropě. Tím jsou nyní limitované všechny jestřábí úmysly eskalovat válku na Ukrajině. Čeká se na prezidentské volby v USA a je třeba si říct, že Harrisová je od konce druhé světové války nejhorším kandidátem na post prezidenta USA.

Na druhou stranu, zrovna Trump ve funkci prezidenta nutil všechny alianční státy NATO, aby dávaly na obranu dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu…

Jde o to, že armáda USA stále chrání Evropu, a Američany to stojí velké peníze. A na druhou stranu, je třeba si uvědomit, že Trump je izolacionista. A jeho možný viceprezident James Vance je ještě větší izolacionista. Je třeba si k tomu pročíst materiál Projekt 2025 od The Heritage Foundation, což je americký konzervativní think-tank. Má to devět set stran, takže pozor na to. Nicméně, je to tam všechno popsané.

Trump vždy hovořil o tom, že nechce, aby USA zabezpečovaly Evropu do té míry, jak to dělaly. Evropa by si měla začít svou bezpečnost chránit sama. A USA jsou vázány také článkem 5 Severoatlantické smlouvy. NATO  tak logicky vyžadují, aby evropské země měly silnější armády. Čím ty budou silnější, tím jim USA budou muset méně pomáhat. To je velmi pragmatická záležitost. A je třeba očekávat, že Trump, pakliže se stane prezidentem, může nastartovat proces odchodu USA z NATO. Nyní o tom mlčí, což ale neznamená, že tu myšlenku opustil.

Slavnostní zahájení olympiády v Paříži obsahovalo vystoupení mnohým evokující obraz Poslední večeře. Ateistické Česko to kritizovalo, ale co se odehrávalo u vás, v katolickém Slovensku?

U nás to vyvolalo velký rozruch. Pro věřícího je urážka Ježíše dejme tomu ještě horší než neúcta k rodičům. Když vám někdo bude zesměšňovat rodiče, je to na facku. Když ale někdo začne věřícím před očima zesměšňovat Ježíše Krista, tak to je na dvě až tři facky. Říkám to takto zjednodušeně, abyste to vy v Česku pochopili.

Pro nás je to projev totální kulturní, morální a hodnotové destrukce toho takzvaného kolektivního Západu. A je to i jeden z důvodů, proč je třeba připravovat se na Slovexit. Vždyť by nám mělo jít o zachování naší kultury a svobody. Teď budu volně parafrázovat amerického osvícence Benjamina Franklina: „Kdo vymění svobodu za trochu bezpečnosti, nezaslouží si ani svobodu, ani bezpečnost!“ Znamená to, že raději budeme po určitou chvíli chudší, ale zachováme si naši kulturu, víru a svobodu. Ne všechno se totiž dá zpeněžit.