Vybavuji si, jak jste před pěti roky žasla při prezidentské volbě nad zuřivou protizemanovskou kampaní lidí, kteří sami sebe považují za intelektuály, vzdělance či elitu národa. Jak ve srovnání s tím hodnotíte, co se děje ve společnosti nyní a co chrlí média v těchto dnech?

Při minulé prezidentské volbě jsem byla šokovaná způsoby „elitních“ novinářů, především jejich slovníkem plným urážek a do té doby nezvyklých sprostot. Přemýšlím, že už tehdy položili základy „hrubnutí“ a rozdělování naší společnosti. Dnes mi přijde, že už neexistují absolutně žádné limity, například pan Etzler, Šafr nebo osoby typu Pavla Novotného, předsedy ODS v Jesenici Martina Langa, primáře Straky, a jiných. Nikdo už se nad tím prakticky nepozastavuje a jejich způsoby se stávají de facto normou. Jímá mě úzkost, kam až klesáme. Sami přikládají nejvíc pod kotel, napadají své oponenty, bijou se v prsa, jací jsou demokraté, a lamentují nad rozdělováním naší společnosti.

Lze brát atmosféru kolem historicky třetí přímé volby prezidenta i jako selhání médií?

Mě fascinuje neuvěřitelná až šílená mediální hysterie týkající se prosazování vyvoleného, toho správného kandidáta. A nejstrašidelnější mi přijde skutečnost, že už se ani nehraje na nestrannost. Myslím, že dřív to nebylo až tak zřetelné. Moderátoři nyní otevřeně diskutují s vhodně vybranými „politology a analytiky“ o tom, jaké postupy a taktiky by měl jimi preferovaný kandidát zvolit, aby vyhrál! Dalším nedávným hrůzným příkladem byl volební duel v České televizi v hlavní roli s moderátorem Řezníčkem, ze kterého čišela nenávist i vizuálně. Paradoxně se právě on choval jako vyšetřující estébák, jen jsem tam postrádala toho hodnýho!

Nehodnotím vůbec kvality kandidátů, ale ta absence nestrannosti je tak do očí bijící, že mě to uráží.

Po prvním kole přímé volby se ve veřejném prostoru objevilo heslo „Praha a láska musí zvítězit nad vsí a nenávistí“, což byla reakce na to, že v hlavním městě dostal Petr Pavel nadpoloviční většinu hlasů. Jsou lidé mimo Prahu prodchnuti nenávistí, a proto nevolí nadiktovaného kandidáta, nebo to vidíte trochu jinak?

Já nevím, jak toto vnímají lidé na venkově, vím jen to, že mnoho lidí z měst, hlavně z toho našeho hlavního, se cítí být intelektuálně jaksi nadřazených, čiší z toho snobismus. Ale nejedná se už jen o rozdíl původu – měšťák/vesničan, dávají se rovnítka mezi volbu určitého kandidáta a mezi míru voličova intelektu, jeho spokojenosti, úspěšnosti a dokonce i exteriéru, viz dezoláti – tedy nesolventní a frustrovaní jedinci s odporem k hygieně a zubním lékařům, což je paradoxní, nevkusné a hlavně to neodpovídá skutečnosti. Tímto způsobem se nálepkovači pokoušejí povyšovat a zároveň vyděsit případné voliče nepropagovaného kandidáta, aby náhodou i oni nebyli zařazeni do podobné nelichotivé skupiny. Tedy manipulace, což rovněž ráda přikrmují média „nevinnými“ poznámkami o stupni dosaženého vzdělání nebo místa bydliště dotyčných voličů, samozřejmě na základě nějakých jejich „relevantních“ výzkumů či anket. To heslo pana Tuny je hnus a je opět symptomatické, že pochází z dílny novináře!