Vladimir Putin v rámci návštěvy Číny podepsal či zprostředkoval několik desítek obchodních kontraktů, mezi nimi významný „plynový deal". Do jaké míry může nahradit případný výpadek prodeje plynu a ropy na Západ právě prodej Ćíně? A do jaké míry si vlastně my, Evropa, můžeme dovolit se na ruský plyn „vykašlat"?
Rusko má dost velké rezervy na to, aby dokázalo obsluhovat jak Evropu, tak i Čínu. Kromě toho má Čína zajištěny již nyní dostatečně diverzifikované dodávky, včetně schopnosti přijímat zkapalněný zemní plyn. Přestože se o kontraktu hodně hovoří a má nepochybně svůj geopolitický význam vzhledem k časovému kontextu událostí, Čína není typ země, která se spoléhá jen na jednoho dodavatele.
Obchodní a energetické vazby mezi EU a Ruskem jsou výhodné pro obě strany. Ekonomiky Ruska a EU se vzájemně doplňují a jsou propojeny dobrou infrastrukturní sítí, která je navíc doplněná Nord Streamem a pravděpodobně i South Streamem. To jistě neznamená jednostrannou závislost (která není vhodná ani pro odběratele, ani pro dodavatele), ale je v zájmu obou stran mít urovnané a stabilizované vztahy.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nep