Začněme „záchranou“ státního rozpočtu. Pro společnosti z energetiky, petrolejářství, těžby fosilních paliv a bankovnictví navrhne ministerstvo financí od ledna 2023 na dobu tří let daň z mimořádných zisků. Vzhledem k tomu, že návrh Evropské komise explicitně hovoří o zavedení této daně v prvních třech uvedených sektorech a národní vlády mají možnost doplnit si další obory, dal se takovýto výběr čekat. Pokud nová daň vynese v příštím roce 85 miliard korun, jak čeká ministr Zbyněk Stanjura, platí v tuto chvíli z pohledu státního rozpočtu rčení „účel světí prostředky“? Taková suma a alespoň částečná „záchrana“ rozpočtu, dala by se najít jinde a získat jinak?
„Účel světí prostředky“ je veskrze ničemný, až zločinný výrok, je-li spojován s jednáním státu. Takovým „zdůvodněním“ lze omluvit jakákoliv zvěrstva. Je vážně s podivem, s jakou zarputilostí stát trvá na přístupu, že zachránit ekonomiku lze jen jejím zestátňováním, přičemž zvyšování daní ROVNÁ SE růst státního sektoru, zmenšování soukromého, a tedy větší podíl státu.
Už jste někdy viděli situaci, že byste na něco uvalili daň, a to něco by zlevnilo? Ne? Já taky ne. Mám takový pocit, že lidé se aktuálně bouří proti drahé energetice, že? Takže teď kvízová otázka: Co energetiku zlevní: Uvalit na ni vyšší daně, nebo jí snížit daně? Pokud odpovídáte za B, pak samozřejmě máte pravdu; vyšší daně vždy principiálně z logiky věci jen zdražují. A co dělá stát? Uvaluje vyšší daně. Už chápete ten bizár?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník