Začněme „záchranou“ státního rozpočtu. Pro společnosti z energetiky, petrolejářství, těžby fosilních paliv a bankovnictví navrhne ministerstvo financí od ledna 2023 na dobu tří let daň z mimořádných zisků. Vzhledem k tomu, že návrh Evropské komise explicitně hovoří o zavedení této daně v prvních třech uvedených sektorech a národní vlády mají možnost doplnit si další obory, dal se takovýto výběr čekat. Pokud nová daň vynese v příštím roce 85 miliard korun, jak čeká ministr Zbyněk Stanjura, platí v tuto chvíli z pohledu státního rozpočtu rčení „účel světí prostředky“? Taková suma a alespoň částečná „záchrana“ rozpočtu, dala by se najít jinde a získat jinak?

„Účel světí prostředky“ je veskrze ničemný, až zločinný výrok, je-li spojován s jednáním státu. Takovým „zdůvodněním“ lze omluvit jakákoliv zvěrstva. Je vážně s podivem, s jakou zarputilostí stát trvá na přístupu, že zachránit ekonomiku lze jen jejím zestátňováním, přičemž zvyšování daní ROVNÁ SE růst státního sektoru, zmenšování soukromého, a tedy větší podíl státu.

Už jste někdy viděli situaci, že byste na něco uvalili daň, a to něco by zlevnilo? Ne? Já taky ne. Mám takový pocit, že lidé se aktuálně bouří proti drahé energetice, že? Takže teď kvízová otázka: Co energetiku zlevní: Uvalit na ni vyšší daně, nebo jí snížit daně? Pokud odpovídáte za B, pak samozřejmě máte pravdu; vyšší daně vždy principiálně z logiky věci jen zdražují. A co dělá stát? Uvaluje vyšší daně. Už chápete ten bizár?

Tak hlavně aby ho pochopil ministr Stanjura. Mezi „potrestané“ obory, které generují vysoké nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů, jak ministr financí říká, bude kvůli rychlému růstu úrokových sazeb patřit bankovní sektor. Když už takové rozhodnutí padlo, co říkáte tomu, že se bude týkat šesti největších bank, což jsou Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank?

No tak to je ještě horší nespravedlnost a selektivnost, než jsme si dosud mohli myslet. A jen tak mimochodem… Už jsem říkala, že eurozóna vstupuje do dluhové krize. Oslabit si banky v okamžiku, kdy Itálie je už v dluhové krizi, je velmi, velmi neprozíravé. Je to asi takové, jako hypoteticky uvalit speciální poplatky na banky v roce 2007 – jistě máte ještě rok 2008 v živé paměti. Pamatujete si, jak sankce na Rusko zbouraly Sberbank, ačkoliv šlo kapitálově o silnou banku, pouze pod cizím kapitálem? A my nyní, když Itálie je v dluhové krizi, uvalíme speciální „trestné daně“ na banky se zahraničním kapitálem? Není to náhodou střela do vlastního kolene?