Podle vyjádření některých českých europoslanců by se mělo kolem Vánoc jednat ohledně nové bruselské legislativy, ve které se údajně mají schválit opatření k tomu, aby všechny členské státy EU musely už povinně každým rokem přijímat určitý počet migrantů. To znamená, že by se tzv. uprchlické kvóty zrušily, nicméně přijímat běžence by se stalo zákonnou povinností každé členské země. Máte k tomuto návrhu více informací a co si o tom myslíte? 

Jde o zásadní revizi dosavadních, tzv. dublinských pravidel, podle kterých musí příchozí požádat o ochranu v první členské zemi EU, do které vstoupil. Tento systém by měl být podle představ europarlamentu nahrazen trvalým a povinným přerozdělováním migrantů, bez jakékoli horní hranice. Něco takového je samozřejmě naprosto nepřípustné. V otázce komu, za jakých podmínek a na jak dlouho bude někomu uděleno – zdůrazňuji – privilegium  pobytu, musejí mít konečné slovo státy, a nikoli nějaký sbor úředníků v Bruselu. V žádném případě nic takového nepodpoříme.

V Bruselu je také „žhavým tématem“ harmonizace sociálních dávek v členských zemích EU. Řada českých politiků si takový systém nedokáže vůbec představit, když už i dnes je terčem silné kritiky dosavadní výše podpor, které berou někteří nepřizpůsobiví občané v ČR. Podle některých politologů to má být také jedním z důvodů toho, proč levice prohrála parlamentní volby v Česku tak fatálním způsobem. Jaký účel zmíněná harmonizace vůbec má? A souvisí nějak s migrační krizí?

Ve vyhlášení tzv. sociálního pilíře EU, který by podle představ jeho tvůrců měl někdy ve vzdálené budoucnosti přinést i harmonizaci sociálních systémů, se sešlo několik faktorů. Jednak jde o přesvědčení, že vše v Evropě je nutné postupně harmonizovat, dostat pod kontrolu EU a centrálně řídit v rámci nějakého evropského státu. Dále tu vidíme přesvědčení některých evropských elit, že přízeň občanů pro stále těsnější integraci je možné koupit – dotacemi, přerozdělováním, nebo třeba nabídkou vyšších dávek, které zajistí „Evropa“. A v neposlední řadě je tu relativně nová snaha některých vlád zajistit „stejnou odměnu za stejnou práci“, což v překladu není nic jiného než snaha vypořádat se s nevítanou konkurencí z nových členských států.

Nemusím ani dodávat, že z mého pohledu jdou tyto snahy zcela špatným směrem. Sociální politika je v kompetenci členských států a tak to musí zůstat i nadále. Divím se, že šéf českých odborů Středula něco takového aktivně podporuje.

Některé české bezpečnostní experty celkem vyděsily zprávy, že bruselská administrativa také připravuje i společné nákupy zbraní a vojenského materiálu pro své členské státy. Například ředitel Asociace bezpečnostního a obranného průmyslu v ČR a prezidentský kandidát Jiří Hynek se k těmto aktivitám staví velmi rezervovaně. Zastáváte podobný postoj?

Je potřeba vždy vidět konkrétní iniciativu, konkrétní projekty. Pokud se některé členské státy rozhodnou k užší obranné spolupráci nebo například ke společným nákupům materiálu, je to jejich právo. Mám pocit, že jde hlavně o to zajistit „kšeft“ pro francouzské nebo německé zbrojovky. Je možné, že český zbrojní průmysl by se na tom také mohl přiživit. Nicméně v obranné oblasti se velice těžko mohou angažovat instituce Evropské unie. Za prvé proto, že EU není vojenskou organizací a „neumí“ to. A za druhé, vytváření jakékoli paralelní struktury k NATO představuje hazard s naší bezpečností.

V souvislosti s výsledky parlamentních voleb se objevují návrhy na zavedení obecného referenda; častokrát s úmyslem dosáhnout vypsání lidového hlasování o setrvání v EU. Nejvíce na to tlačí Tomio Okamura, který by jistě našel velkou podporu u komunistů a možná i u dalších stran. Už teď proevropští aktivisté bijí na poplach. Myslíte si vy sám, že by mělo být o našem členství v EU znovu vyhlášeno referendum?

Když se podíváme na rozložení sil po volbách, stále ještě tu neexistuje žádná většina, která by referendum o členství v EU požadovala nebo podporovala, takže je to v tuto chvíli akademická otázka. ODS zákon o obecném referendu nepodporuje. Požadujeme ale, aby se ve speciálním referendu rozhodlo, zda má, nebo nemá Česká republika přijmout euro. Ještě efektivnější by ale rovnou bylo vyjednání trvalé výjimky z povinnosti euro přijmout.